5°C
Šedesátka? Tak tu byste jí v žádném případě nehádali. Řekla bych, že její nejlepší kosmetikou je nadšení pro všechno, co dělá. A legrace. Tu má Simona Stašová pod kůží, pěstuje si ji, zalévá a množí. Není divu, že má tolik příznivců.
Čím jste starší, tím jste populárnější. Proč myslíte?
Podle mě je to normální proces. Je mi šedesát a tuhle profesi dělám od jednadvaceti let, kdy jsem vyšla z DAMU. Vždycky mě bavila a dávala jsem jí celou duši a všechen čas. Nechtěla jsem být hvězdička, která zazáří a pohasne, proto jsem taky nikdy nespoléhala na úspěch, ale jen na tvrdou práci. A pomaloučku jsem se vypracovala z malých, nepodstatných roliček.
Tatínek seizmolog, maminka herečka. Zdánlivě dva světy. Co je spojilo?
Táta má obrovský smysl pro humor, takový ten werichovský, proto se taky s mámou před těmi dnes už skoro sedmdesáti lety potkali a proto spolu začali chodit a nakonec se vzali a měli mě. I dnes, když se potkají, tak je hlavně sranda. To jim oběma zůstalo – a já jsem jejich šťastné dítě. To jsou paradoxy, co? Šedesátileté dítě! Ale je to tak. Po svatbě kamarádi mým rodičům říkali, že jejich potomek bude luštit rovnice na jevišti. A řeknu vám, něco na tom je.
Humor je šťastný základ, jasně. Našlo by se ještě něco?
Je až neuvěřitelné, kolik toho tihle dva rozdílní lidé mají společného. Tak kromě už zmiňovaného humoru jsou oba posedlí svým povoláním, a to je paráda. Oba dokážou o své profesi mluvit s takovým zápalem, že nemáte jinou šanci než být vtažená do toho jejich dobrodružství. Oba v tu ránu neskutečně omládnou – a to je mámě 84 a tátovi 87 roků. Oba mají pořád spoustu koníčků. Máma zahradničí, táta cvičí, oba milují pohyb a cestu autem, oba si strašně rádi čtou, oba jsou dominantní. Ale tak pěkně dominantní. Není to dominance obtěžující, je taková výrazně životaschopná – a možná tam někde je ukryté tajemství jejich duševního zdraví a dlouhověkosti.
Je vidět, že pro vás oba byli a jsou velkými vzory. Není divu. Nevybírala jste podle tatínka i své partnery?
Máte pravdu, vybírala. Podle táty a taky podle otčíma Radka Brzobohatého. Oba to jsou chlapi, jak se patří…
Co je pro vás v partnerském vztahu nejpodstatnější?
Důvěra. Tu bych snad dala na roveň lásce. Láska rovná se důvěra. Když někomu důvěřuju, je mi s ním dobře, cítím se volně a svobodně – jako sama se sebou.
Jaká jste máma?
Máme se syny krásný vztah, ale že by mi říkali úplně všechno nebo že by se chodili radit, tak to ani náhodou. To vždycky jen mezi řádky něco vytuším… A pak je někdy ta svatá chvíle, kterou ovšem nesmím prošvihnout – a oni se mi třeba s něčím málo svěří. S trápením s holkama a tak.
No to si musíte považovat! A poznáváte se třeba v některých jejich zlozvycích?
Ale ano, mám kolem sebe organizovaný binec, a to mají taky oba mí synové. Ale věřte, že jak oni, tak já najdeme všechno. A pak nás vždycky popadne záchvat uklízení, ovšem pak zas nic nenajdeme.
Co byste chtěla klukům předat v první řadě?
Právě lásku a důvěru. A to se mi povedlo. A taky smysl pro tvrdou práci, protože mužský musí pracovat, aby měl sebevědomí. Máma mi vždycky říkala, že na všechny bolístky je dobrá práce a že práce mě ze všeho dostane – a měla pravdu. Tak tohle jako štafetu předávám svým synům.
Celý rozhovor a mnoho dalších skvělých věcí najdete v aktuálním čísle časopisu Blesk zdraví:
