Kdo u vás doma vaří a kdo nakupuje?

Abych vám řekl pravdu, od té doby, co žijeme v Praze, skoro nevaříme. Každý totiž jíme něco jiného. Já chodím do své oblíbené hospody, kde dělají obyčejná jídla. Čím jsem starší, tím mám radši klasiku, jako jsou šunkofleky a česnečka. Steaky a podobná masa mě už v podstatě vůbec nebaví. Nakupovat chodím s manželkou, ale nemám problém jít sám třeba na trh. Vařím celý život, protože mě to baví. Žena sice vařit umí, ale protože pracovala ve školce, specializovala se na jednodušší jídla – například na květákové placičky. Já se pokouším vařit spíš složitější a chuťově náročnější pokrmy. Manželku používám na pomocné práce. Oloupe mi brambory, nakrájí cibuli…

Co nesmí ve vaší ledničce chybět?

Jsem závislý na pomerančovém džemu, miluju ho od dětství. Ani nevím proč, ale jím ho opravdu pořád.

Které kuchyni dáváte přednost?

Chutná mi skoro všechno. Naposledy bulharská kuchyně, když jsme tam byli na dovolené. Ale jen první tři dny, čtvrtý už jsem potřeboval změnu. V takovou chvíli začnu hledat něco, co alespoň trošku připomíná naši stravu. Totéž se mi stalo v Thajsku − čtvrtý den jsem začal snít o guláši s obyčejným rohlíkem. Mám rád všechny světové kuchyně, ale ne dlouho. Na druhou stranu člověk přece nemůže říct, že tahle kuchyně mu nechutná. Vždycky záleží na tom, kdo vaří, a hlavně jak. Arabská i turecká kuchyně jsou vynikající. Nejméně mě nadchla anglická. Nesnáším a nemůžu jíst cokoliv, co má něco společného s jehnětem, ovcí či kozou. Kdysi jsme byli s manželkou v poušti a tam nám tohle maso opravdu znechutili. Bylo skoro zelené, protože se takzvaně „nezkazí“, takže ho uchovávají velmi dlouho. Tu nelibou vůni nemůžu cítit dodnes.

Jak by vypadalo vaše nejoblíbenější menu?

Moje nejoblíbenější polévka je kuřecí vývar s játrovými knedlíčky. O slepičí polévce si každý myslí, že je jednoduchá, ale uvařit ji umí málokdo. To mi řekli i světoví kuchaři. A já, jelikož ji miluju, jsem se ji naučil. U hlavního chodu bych se opovážil jít zeměpisně o něco dále. Dal bych si krevety. Strašně se mi líbilo, když Světlana Nálepková v pořadu VIP Prostřeno! tvrdila, že by mohla jíst krevety každý den. Já jsem stejný případ, i když jsem do šestadvaceti jakékoli ryby odmítal dát do pusy. Všechno se změnilo se zájezdem Divadla na Zábradlí do Itálie. Tam jsem ochutnal všechny ty chobotnice a mořské příšery a od té doby se jich nemůžu nabažit. A dezert? Nejvíc mi chutná štrúdl, ale ten se musí také umět. Nebo bych si dal chodské koláče.

Uvařte si vynikající menu podle receptů Jirky Krampola.
Všechny recepty najdete ZDE