Darina Rolincová je profík, který se v showbyznysu pohybuje od dětství. Musí si být dobře vědoma faktu, že přízeň veřejnosti není věčná, ale naopak velmi vrtkavá. Téhle zpěvačce přece nemusí nikdo objasňovat, jak je lid na chování celebrit citlivý. Sám chybující jim nic nesleví a na moudré rčení „Nevinný ať hodí kamenem...“ zapomíná. Taková je daň za slávu.

O tom, že se Dara z osudné, smrtí završené dopravní nehody, která se v létě stala, zhroutila, není pochyb. Zrušila plánovaná vystoupení, nebyla schopná zpívat. Ve všech rozhovorech na toto téma vyjádřila hlubokou lítost a věřme jí, že smrt Jindřicha Rotrekla ji připraví řadu bezesných nocí do konce života. Veřejnost by přesto – nebo právě proto - očekávala, že tahle bohatá zpěvačka, jejíž příjmy překračují průměrný plat, vdovu finančně odškodní. Jenže Dara místo toho napsala onu kontroverzní sms…

Dara Rolins: Pozůstalým nedám ani korunu! Ten pán mi vjel do protisměru

Spravedlnost je jistě relativní a pocit viny záležitostí subjektivního vnímání. Nicméně, každý obviněný dostane před soudem šanci se obhájit. Proto jsem Daře zavolala, jestli nechce svou sms víc vysvětlit. Souhlasila a já ji tedy položila pár otázek. Nevím, nakolik odpovědi Rolincové ovlivní mínění veřejnosti, která ortel vždycky vynáší. Každopádně dávají prostor k diskuzi.

Tvá reakce na dotaz Blesk.cz zaskočila spoustu lidí. Co tě k ní přimělo?

Už pár měsíců žiju pod nesmírným tlakem. Cítím se nevinná, ale zároveň se musím vyrovnat s faktem, že při dopravní nehodě zemřel člověk. Ve čtyři odpoledne mi volal právník, že státní zástupkyně zrušila mé stíhání. Záhy nato mi přišly esemesky z médií. Novináři vyjádřili radost nad tímhle verdiktem, který vůbec není definitivní. Patřila k nim i sms vaší redakce a hned poté přišel dotaz, kdy a jak rodinu odškodním.

Na to měla naše redakce přece právo...

Jistěže ano, ale tohle je příliš velká emocionální houpačka. Jsem jenom člověk a ta otázka mě vyprovokovala. Snažím se, jak můžu, věc ustát. A odškodnění vdovy beru jako oboustranně soukromou věc. Já se navíc cítím nevinná. Pokud by soud došel k závěru, že nejsem, budu jeho rozhodnutí bolestně s mnoha otazníky respektovat. I se všemi dopady, k nímž bude patřit i mé dobrovolné odškodné.

K takovému činu tě musí přimět soud?
Znovu opakuji. Cítím se nevinná. A do konce svého života budu za tuhle nehodu psychicky platit. I když si můžu do bezvědomí opakovat, jak stále říkám, že jsme se s panem Rotreklem střetli ve špatnou dobu na špatném místě. Nechci se vykoupit z viny, nemám černé svědomí. Svým způsobem by bylo lepší, kdybych se mohla před soudem obhájit. Takhle si může spousta lidí myslet, že se celebritám nadržuje. Taková je tendence společnosti a já ji chápu. Ale v mém případě mám dojem, že se policejní vyšetřování o to víc táhlo, aby k těmto spekulacím nezavdalo příčinu.

Policie tě nicméně obvinila a státní zástupkyně záhy poté obvinění stáhla. Zřejmě pro nedostatek důkazů...

Právník rodiny pana Rotrekla, pan Friml, prohlásil, že policie vyšetřování dopravní nehody zfušovala. A má v plánu objednat si svojí analýzu. Dle mého hledá důkazy o mé vine tam, kde nejsou. My jen respektujeme šetření policie. Závěr jejich znaleckého posudku zněl, že jsem jela ve správném pruhu správnou rychlostí. Pan Rotrekl mi vjel do protisměru a to, o čem se licituje, je jeden a půl až dvě sekundy, kdy jsem mohla auto strhnout do škarpy, možná s ním vzlétnout... Co já vím? Jenže já v něm vezla svou dceru. Znovu opakuji, jedná se o necelé dvě vteřiny.

Proč se tedy neraduješ, reaguješ pod tlakem?

Když mi právník tohle rozhodnutí oznámil, zeptala jsem se, zda se můžu uklidnit. Řekl, že na padesát procent, protože protistrana má právo se odvolat. Tenhle verdikt není definitivní. Můj advokát mě už jednou na základě analýzy znalce uklidňoval a policie mě záhy na to stejně předvolala k převzetí obvinění. Jak říkám, je to jako na houpačce a hodně náročné. A tomuhle emočnímu tlaku nelze vždycky s chladnou hlavou odolat. I když se kvůli své dceři snažím být maximálně v klidu. Fungovat jako stoprocentní máma. I já mám svou rodinu.