Sobota 19. září 2020
Svátek slaví Zita, zítra Oleg
Polojasno 20°C

Alice Bendová: Lidé si mrchy pamatují líp

8. října 2009 | 10:10

Scenáristky seriálu Velmi křehké vztahy řekly, že protiklady se přitahují. Roli nejprotivnější z protivných - Simony - svěřili nejveselejší z veselých - Alici Bendové (35).

Alice se totiž jako Veselá už narodila. A taková zůstala, i když po svatbě změnila jméno.

Když takový pozitivní člověk jako vy dostane takovou negativní roli, nelekne se?
Simona je opravdu pořádná svině, a tak je třeba ji taky zahrát. Ale mě to baví a slušně se při tom „vyřádím“. Ani na chvíli jsem se nelekla, naopak, jsem za ni vděčná. Lidé si mrchy líp pamatují.

Když máte filmovací dny, už se tak protivná budíte?
Ani náhodou. Simonou se stávám až v maskérně, když si na maskérovi zkouším repliky. Ale někdy to přijde až před kamerou. Ale hned jak opustím plac, jsem zase Alice. Shodím její šaty a odcházím vyrovnaná za svými Vašíky – manželem a synem.

Opravdu se vám nikdy nevnutila ta mrcha domů?
Ne. Teda, aspoň doufám... To byste se měli zeptat manžela, jestli Simonka někde občas nevykoukne. Kdyby ano, tak to by žít se mnou bylo peklo.



Nenašla jste na ní přece jen něco dobrého?
Ona nemá dobré stránky. Nemá vztah k nikomu a k ničemu. Má ráda jen peníze a sebe.

Nebojíte se teda otevřít scénář dalšího dílu, co se z ní ještě vyklube?
Naopak, těším se na to, co nové autorky vymyslely. Čím větší „sviňárničky“ tam jsou, tím je to lepší. Když člověk jen tak plave dějem a všechny scény jsou podobné, tak to není ani pro diváka, ani pro herce zábava. Navíc Simona už horší být ani nemůže. I když, ještě by mohla někoho zavraždit... Ale to, myslím, děvčata neplánují. Jeden ale nikdy neví.

Je něco, kde byste si přece jen řekla – tak tohle už ne?

Samozřejmě, jako máma cítím, že bych nechtěla, aby ubližovala dětem. Což by ona klidně dělala. Taková je to mrcha. Ale to je věc, která by mi neudělala radost. Asi bych se vehementně bránila.

Nekazí vám ta potvora jméno?
Když někam přijdu, mám někdy pocit, že se mě lidé bojí. Ale když se osmělí, občas mi řeknou – jé, vždyť vy jste úplně jiná než Simona. Asi nebudete taková zlá. Myslím, že ani není možné, aby jeden člověk byl takový doopravdy. Ale mnoho lidí si to nedokáže oddělit, když mě nemají možnost poznat. Až tehdy zjistí, jaká skutečně jsem.

Nikdo ještě nechtěl od scénáristek, aby vás odstranily ze světa?
Možno ano. Ke mně se to nedostalo.

Máte diváky i doma?
S manželem se občas na „vékávéčka“ spolu díváme. Ale od té doby, co náš dvouletý Vašík chodí do postýlky až v devět, přijde a přepne si to na pohádku o červeném traktůrku. A máme smůlu.

Autor: Nový Čas