Muži nosili dlouhá staletí krátké kalhoty, a tak tehdy punčochy byly součástí jejich garderoby. S postupným prodlužováním kalhot však v 19. století definitivně ztratili v pánském šatníku význam a nahradily je postupně ponožky.
V dámském šatníku byl vývoj opačný. Jak se sukně od počátku 20. století zkracovaly, stal se časem z punčoch jeden z nejdůležitějších dámských módních doplňků.
Historie punčoch
Ve starověku si Římané a Řekové nohy a chodidla obalovaly bandážemi z kůže a lnu, později z nich sešívali ponožky. Pletené punčochy nosili pouze Egypťané.
Po celý středověk se punčochy většinou šily z látek a kůže a často se přišívaly rovnou na kalhoty. Pletené punčochy se prosadily až v 16. století ve Španělsku a látkové vytlačily definitivně z oběhu až koncem 18. století.
O dokonalou přilnavost punčoch se postaral v roce 1939 až nově objevený nylon, díky kterému koncem 40. let z zmizely punčochy se sexy švem.
Do začátku 60. let držely punčochy na noze podvazkové pásy, ale móda minisukní si vyžádala objev punčochových kalhot.
Podvazky se pod „mini“ prostě nevešly. S nimi přišly do módy i barevné a vzorované "nohy". V roce 1983 firma Wolford vyjela s novinkou – samodržícími punčochami, které však éru punčocháčů nijak neohrozily.
Jak a k čemu se nosí
Obecně platí čím elegantněji šaty, tím jemnější a průhlednější punčochy. K oděvu z teplejšího materiálu zase tlustší punčochy.
Typově známe dva druhy punčoch: První jsou v klasické délce ke stehnům - samodržící, či s podvazky. Druhá varianta jsou celkové punčochové kalhoty.
Co se materiálu a stylů týče, je jich mnohem více. Pevnost, elasticitu a jemnost udává číselné označení den / dtex. Číslo 3 označuje extrémně tenké, téměř neviditelné, 15 standardní tloušťku, 30 středně neprůhledné a 100 zcela neprůhledné