Čtvrtek 21. listopadu 2024
Svátek slaví Albert, zítra Cecílie
Oblačno, sněžení 2°C

Jak se tvoří krémy? Rozhovor s kosmetickou vývojářkou

10. srpna 2015 | 00:00
Prezentace klienta |

Kosmetické přípravky používáme všichni každý den, málokdo ale ví, kdo za nimi vlastně stojí, jak se vyvíjí a kolik to dá práce.  Inženýrka Lenka Průšová pracuje v kosmetické firmě jako vývojářka a dokonce je jednou ze 4 hodnotitelů bezpečnosti kosmetických výrobků pro Českou republiku. Jak se člověk k této profesi dostane?

Jak se člověk vlastně stane vývojářem kosmetiky neboli kosmetologem?

Už jako malá jsem tíhla k chemii, hrála jsem si na laboratoř dokonce v zahradním domku prarodičů. Nicméně pokud chcete být vývojářem kosmetiky, domeček s nápisem „Laboratoř“ stačit nebude.  Důležité je, aby kosmetolog měl chemické vzdělání, v mém případě to byla Vysoká škola chemicko-technologická, Ústav technologie mléka, tuků a kosmetiky. Pak je důležitá samozřejmě praxe, kterou jsem získala na několika pracovištích, než jsem do Ryoru přišla. V tomto oboru je důležité nezakrnět a stále se vzdělávat. V kosmetice je to podobné jako třeba s technikou – vezměte si, jaké telefony jsme měli před deseti lety a jaké máme teď a co umí.

Znamená to, že ingredience používané v kosmetice jsou neustále nové?

Přesně tak, je to velmi rychle se vyvíjející se obor. Jezdím na mnoho seminářů a veletrhů, ať už po České republice či po světě. Málokdo třeba ví, že kosmetické suroviny mají i svoje ocenění, něco jako filmy své Oscary. Firmy, které vyvíjejí kosmetické suroviny, se snaží neustále předhánět. Letos se ocenění předávala na veletrhu InCosmetic v Barceloně, příští rok se tato akce bude konat v Paříži. Zjišťuji, zda se takové látky hodí so našeho sortimentu, a pokud ano, snažím se je zapojit do vývoje.

Má smysl číst složení kosmetických výrobků? Může se v tom běžný uživatel vyznat?

Tohle asi nebude moc dobrá zpráva pro spotřebitele, ale moc smyslu to nemá. Na krabičce je nutné uvádět použité látky od toho čeho je tam nejvíce po to, čeho je tam nejméně. I přes to, že mám ve čtení složení asi 10ti letou praxi, nikdy pouze na základě etikety nezjistím použité koncentrace. Běžný laik nikdy neodhadne, jestli tam je konkrétní látka použita jako hlavní aktivní ingredience nebo jen jako nosič aktivní látky, to je velký rozdíl. Zdůrazňuji, že mimořádně důležitá jsou použitá množství, protože spousta látek je povolena do určitého rozsahu. Téměř vše nakonec záleží na koncentraci. Koneckonců, zdraví škodlivá pro člověka může být i voda, pokud bude demineralizovaná a vypijete ji v extrémně velkém množství, nerušíte si vnitřní rovnováhu v těle. V poslední řadě běžný uživatel nedokáže vyhodnotit jakou funkci ta která látka ve výrobku má. To vyžaduje opravdu velkou orientaci v oboru.

Co znamená, že jste hodnotitel bezpečnosti kosmetiky?

V České republice jsme zatím 4 hodnotitelé bezpečnosti. K tomu, abych výsledný výrobek schválila jako bezpečný pro zdraví člověka, a tím mu tedy i zajistila vstup na trh, je třeba splnit hned několik podmínek. Je nutné znát všechna data (fyzikální, chemická i toxikologická) jednotlivých vstupních surovin, výsledky zátěžového mikrobiologického testu finálního složení výrobku, specifikaci obalového materiálu, ve kterém se produkt bude uchovávat, ale i třeba texty, které budou uvedeny na etiketách.  Na základě těchto dat počítám tzv. „hranice bezpečnosti“ jednotlivých složek, dále kontroluji, jestli jsou použity povolené koncentrace surovin, zda-li je výrobek kvalitně konzervovaný apod. Je to mimořádně zodpovědná funkce, přirovnala bych to k auditu v účetnictví. Pokud bych na trh pustila něco závadného, byly by z toho velké problémy jak pro výrobce, tak pro mě.

A vyskytují se v kosmetice nějaké škodlivé látky, občas se o tom v médiích mluví.

Upřímně říkám, že tohle mě zvedá ze židle a je to téma, o kterém dokáži hovořit hodiny a hodiny. V médiích dost často o složení kosmetiky mluví lidé, kteří o kosmetické chemii nemají potřebné a dostatečné znalosti. To mě hodně mrzí a vytáčí. Přece když budu mít problém s nohou, nepůjdu na vyšetření k zubaři. Nedávno jsem se v jednom takovém rozhovoru dočetla, že prý kosmetické látky procházejí do krevního řečiště. Výrobci přitom považují za úspěch, pokud se kosmetické látky dostanou alespoň z části k bazální vrstvě pokožky (spodní vrstva epidermis), v takovém případě už se bouchá šampaňské a dlouze se oslavuje. Krevní řečiště je ještě o jednu úroveň pod bazální vrstvou. Průchod do krevního řečiště je tedy nesmysl.

 

Autor: www.ryor.cz

Které látky to schytají nejčastěji?

Nejčastěji to schytávají mé oblíbené silikony, které dodávají kosmetice vlasové, dekorativní či pleťové jedinečné senzorické a užitné hodnoty. Jsou to vesměs látky bez jakýchkoliv alergických reakcí, protože nepronikají do pokožky a ani neucpávají póry, jak se o nich tvrdí. Používají se výhradně silikony, které jsou svou strukturou a tedy i funkcí kosmetice uzpůsobené. Argument, že stejné silikony se aplikují ve strojírenství i v kosmetice, je naprosto zcestný. To je jako byste porovnávali extra panenský olivový olej a motorový olej. Navíc silikony se hojně využívají i ve farmacii.

A pak ještě parabeny…

Nejen ty, to je X látek, které bývají nespravedlivě haněny. Parabeny slouží ke konzervaci kosmetických a hlavně i farmaceutických přípravků, kde o složení překvapivě zákazníci nediskutují. Právě díky tomu, že parabeny byly podezírány ze škodlivosti (konkrétně endokrinní disrupce), byla jim věnována mimořádná pozornost v rámci několika výzkumů Vědeckého výboru na ochranu spotřebitele se závěrem, že jejich škodlivost nebyla potvrzena. Bohužel některé firmy píšou na obal „paraben free“, čímž mezi zákazníky vzbuzují zbytečnou paniku.  Vhodné jsou ale například do přípravků pro velmi citlivé typy pletí, protože mají velmi nízký alergický potenciál, což se opět potvrzuje třeba u farmaceutických přípravků. Mimochodem málokdo ví, že určité druhy parabenů se vyskytují i v ovoci a zelenině.

A konzervační látky v přípravcích být musí?

Výrobek musí být z hlediska mikrobiologického zajištěn tak, aby nedošlo k množení mikrobů v jeho obsahu po dobu deklarované minimální trvanlivost. Pokud by si zákazník aplikoval na pokožku kontaminovaný produkt, může dojít ke vzniku kontaktní alergie, ale i horších problémů. Slouží zkrátka k ochraně spotřebitele. Konzervantů se do přípravku přidává velmi málo, pouze množství nezbytně nutné k  ochraně produktu před kontaminací. Někteří výrobci to řeší tak, že přípravek je na  olejovém základu a není v něm přítomna voda nezbytná pro růst mikrobů, tudíž se nemusí nic konzervovat. Případně se nabízí možnost přidat velkého množství lihu, což také zamezuje mikrobiální zkáze.  Nicméně si tím výrobce velmi omezuje možnosti působení přípravku, protože jsou zkrátka látky, které je možné využít pouze v emulzích. Navíc i konzervanty mají své zákonné limity, které nesmí být překročeny. Není to tak, že by byl přípravek doslova „narvaný“ konzervačníma látkami.

Jak vlastně kosmetický výrobek vzniká?

Zjednodušeně řečeno – nejprve si s marketingovým a obchodním oddělením řekneme, na jakém výrobku chceme pracovat. Naposledy to například byl Matující krém s pudrovým efektem. Snažím se sehnat vhodné suroviny, které mají požadovaný účinek, a přemýšlím, v jakém médiu by mohly nejlépe fungovat. Jakmile vznikne krém, zkouším ho nejprve na sobě, pak na mé šéfové a na kolezích. Pokud se nám textura emulze i účinek líbí, můžeme zahájit další fázi testování, tzv. termostabilitu výrobku. V praxi to znamená, že krém je vystaven teplotám 38-40°C a emulze musí zůstat stabilní, nesmí se oddělit voda od oleje. Dále ho posílám do akreditované laboratoře, kde se uskuteční tzv. „challenge test“.  Výrobek je záměrně kontaminován definovanou směsí mikrobů a sleduje se jejich postupné vymizení. Pokud je konzervace dostatečně účinná a bakterie, kvasinky i plísně vymizí, je možné produkt prohlásit za mikrobiologicky bezpečný. V případě, že všechny zkoušky dopadnou dobře, hodnotí se bezpečnost výrobku a následně provedeme registraci do evropské databáze CPNP, aby mohl produkt vstoupit na trh. Tento proces může trvat několik měsíců, ale i několik let. Dále se uskuteční poloprovozní testovací šarže, a pokud vše dopadne jak má, jde se vyrábět ve velkém. Vyrobit 300kg přípravku na kvalitním zařízení trvá zhruba 4 hodiny, velice zde záleží na konkrétním typu emulze. Jen závěrem poznamenám, že kosmetika ani kosmetické suroviny se v EU na zvířatech netestují.

Podle čeho tedy vybrat správného výrobce kosmetiky?
Pokud budete volit osvědčené značky, ať už naší, tedy RYOR, nebo jinou, můžete si být jisti, že vše bude v pořádku. Pokud máte otázky na výrobce, nebojte se ho to oslovit. Každý výrobce ví, že spokojený zákazník je nejlepší vizitkou. Pokud patříte mezi citlivé jedince, vyžadujte na prodejnách testery.

Díky moc za objasnění a přejeme hezké léto