Ukvapenost se však nevyplácí, upozorňuje Mgr. Pavla Říhová, vedoucí referátu CITES České inspekce životního prostředí na adresu těch, kteří na tržišti podlehnou "lákavým" nabídkám. "Vždy je třeba zjistit si o chovu podrobnější informace předem."
Na důvěřivce číhá pokuta
Pokud nový domácí mazlíček patří k chráněnému druhu zvířat, může vás přijít pěkně draho. "Za nelegální dovoz těchto zvířat hrozí fyzické osobě pokuty do dvou set tisíc korun, firmám až jeden a půl milionu," upřesňuje Pavla Říhová. Ubezpečování trhovce, že zvíře má všechny papíry v pořádku, vám v danou chvíli nepomůže. Odpovědnost je čistě na vás. A výše pokuty se bude odvíjet od toho, kolik zvířat jste takto získali a nakolik ohrožený je druh, ke kterému patří. Jinak řečeno, zda jste k zakázanému domácímu mazlíčkovi přišli jako slepí k houslím, nebo se chcete evidentně věnovat nelegálnímu obchodu. Dopustit přestupku se ovšem můžete, i když koupíte zvíře v České republice. Některé druhy totiž musí být vybaveny patřičnými doklady a vy je na sebe musíte po nákupu přehlásit (na příslušném krajském úřadu nebo magistrátu).
Pestrobarevní papoušci leckomu učarují. Jenže větší krasavci, jako jsou amazoňané, kakadu nebo arové, patří k ohroženým druhům. K jejich chovu potřebujete nejen větší zkušenosti, ale i příslušnou dokumentaci. Především musí mít váš papoušek identifikační kroužek nebo mikročip. Nenechte se uchlácholit prodejcem, že zmíněný kroužek právě teď pták sundal. A pokud nakupujete papouška v cizině, pak nedodržení předpisů může stát čerstvě zakoupeného mazlíčka i život. Na hranicích mohou totiž nelegálního opeřence z obav před ptačí chřipkou utratit. Mnohem jistější je proto chovat roselu, korelu nebo andulku, u kterých vám žádné pokuty nehrozí.
Želva nekňučí, ale strádá
Pořídit si želvičku z Balkánu bylo před léty celkem běžné. Dnes už jsou ovšem mnohé z nich chráněné úmluvou o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích květin (CITES). "Přesto mají lidé stále pocit, že s těmito zvířaty se dá běžně obchodovat," uvádí Pavla Říhová. "Důvěřiví rodiče často koupí dětem želvičku bez papírů a vůbec netuší, že se tím dopouštějí přestupku.“ Správně by měli při nákupu dostat k želvě příslušné doklady a sami si zkontrolovat, zda je opatřená čipem, nebo k ní existuje patřičná identifikační fotografie. A také si být jisti, zda chov doopravdy zvládnou. Želvy potřebují pestrou stravu, správně zateplené i nasvícené terárium a v zimě musí zimovat. Naneštěstí tito plazi nekňučí a poměrně dlouho vydrží strádání. Nezkušený majitel se pak třeba po dvou letech nestačí divit, proč jeho domácí mazlíček "najednou" odešel do zvířecího nebe.
Správně velká kočka
V českých domácnostech se chovají nejčastěji psi a kočky. Leckterý bohatý chovatel ovšem zatouží po tom vlastnit něco "extra" – velkou šelmu nebo jedovatého hada. Což se bez patřičného "papírování" neobejde. "Takzvané podnikatelské chovy ale i přesto jen málokdy poskytnou zvířeti opravdu to, co potřebuje," říká s přesvědčením Pavla Říhová. "Tygr je třeba samotář, ale lev potřebuje mít kolem sebe smečku. Chovat ho doma pro okrasu mu neprospívá." Nemluvě o rizicích, která hrozí nejen chovateli, ale i jeho okolí. Právě nedávno jeden z jejích kolegů lovil v paneláku krajtu, která se zatoulala do stoupaček. A ona sama se už nejednou setkala se zkrachovalými podnikateli, kteří si najednou nevěděli rady se svým poněkud přerostlým domácím mazlíčkem.
Nadšenci, kteří propadnou třeba chovu gepardů a obětují mu veškerý čas i peníze, sice také existují, ale podle slov inspektorky jich moc není. A pro ty ostatní je určitě lepší zůstat u chovu běžných domácích zvířat, ke kterému žádné zvláštní povolení není zapotřebí.
Rady pro nezkušené* Podle slov inspektorky Pavly Říhová neexistuje zákaz chovu na některé zvíře, teoreticky byste mohli mít doma i gorilu. Ovšem k některým druhům zvířat potřebujete speciální doklady. Informace o tom, která zvířata jsou chráněná a co je k nim třeba, najdete na www.cizp.cz a www.env.cz. * Nedůvěřujte příliš trhovcům ani prodejcům v obchodech a doklady si hned při nákupu zkontrolujte. Ověřte si i označení zvířete (fotografii, číslo kroužku a jiné), zda odpovídá tomu, co se uvádí v papírech. * Zvíře, které patří k takzvaným nebezpečným druhům (jedovatí hadi, šelmy…) musíte přihlásit na příslušné veterinární správě i krajském úřadu a zaplatit poplatek. Poté veterinář zkontroluje, zda podmínky chovu skutečně odpovídají potřebám zvířete. * Pokud si všimnete, že soused chová některé z těchto nebezpečných zvířat bez povolení, upozorněte na něj Krajskou veterinární správu. |