3°C
Motivace k metru? Tramvaje už nestačily
Důvod, proč se Praha jako jediná z republiky rozhodla pro výstavbu podzemní dopravní sítě, byl poměrně prostý. Pozemní tramvajová doprava už zkrátka nezvládala tak velký nápor cestujících a tlak na hromadné přepravování osob byl neudržitelný.
Nešlo však o spontánní nápad. Praha si s myšlenkou vzniku dalšího způsobu hromadné dopravy postupně pohrávala už od konce 19. století. Oproti jiným státům u nás došlo ke skutečné stavbě metra se zpožděním.
Nejprve jezdily jen tři vagony
Jen málokdo však ví, že když byla 15. března roku 1967 zahájena výstavba pražského metra, nebylo prvotním záměrem vybudovat právě metro, ale podzemní tramvaj. Teprve až s následným rozhodnutím socialistických stranických orgánů začala výstavba metra takzvaného sovětského typu – těžší konstrukce i architektura metra byla konstruována podle vzoru zemí bývalého SSSR.
Nejprve jezdily pouze tři vagony, což by pro dnešní množství cestujících bylo málo. Teprve až s otevřením další trasy metra A jich začalo být pět.
Které stanice vznikly jako první?
Jako vůbec první vznikaly stanice metra linky C. Ze všeho nejdříve se začalo se stanicí Hlavní nádraží. Z hlediska historie vzniku pražského metra šlo o „nejjistější zastávku“, se stanicí Hlavní nádraží počítaly i ty nejstarší plány a byla považována za nejdůležitější. A zde je také důvod, proč si pozorný cestující všimne, že má tato stanice jako jedna z mála nástupiště uspořádaná obráceně, a proto najednou musíte na zastávce vystupovat u protějších dveří. Důvodem je právě to, že přišla stavba metra stanice Hlavní nádraží na seznam jako první, jenže to se ještě počítalo s tím, že nepůjde o metro, ale o podzemní tramvaj.
Ke vzniku následujících devíti zastávek linky C poté došlo najednou, protože se na nich pracovalo současně. Další zajímavostí je, že trasa z Hlavního nádraží k další stanici Muzeum, která přišla se vznikem na řadu jen o dva měsíce později, je nejkratší z celého metra, měří pouhých 425 metrů, navíc je také podstatně rozlehlejší oproti jiným zastávkám metra. Kvůli původně plánované trase podzemní tramvaje tam byly postaveny hned čtyři koleje pro dvě trasy, přestupovat se mezi nimi mělo o patro výše.
Příležitost pro politické vychloubání
Když byla první třívagonová souprava uváděná do provozu, nesměli při tak důležitém historickém dopravním milníku nejen pro hlavní metropoli, ale pro celou republiku, chybět vysocí komunističtí představitelé včetně generálního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Československa Gustava Husáka, který ve stanici metra Kačerov slavnostně přestřihl pásku. „Mně se to velmi líbilo. Není to zbytečný luxus, a přitom je to krásné,“ okomentoval prý tehdy metro komunistický politik.
A i když okolo zahájení dlouho očekávaného provozu panovaly určité obavy pražských občanů, například ze špíny a nemocí, zájem o to, se mezi prvními svézt novým metrem, byl rekordní. „První den byl pro obrovský zájem návštěvníků metra jen pro zvané. Lidé dostávali kartonové lístky s vyznačenou hodinou, kdy se mohli metrem svézt,“ popsal pro web Metro.cz historik dopravy Pavel Fojtík.
Vstupní turnikety, které dnes už neznáme
K zahájení normálního fungování metra došlo až následující den od 5 hodin ráno, kdy ho už lidé začali využívat pro své cesty do zaměstnání nebo do školy. Podoba vestibulu metra však byla jiná. Do metra se vstupovalo přes vstupní turnikety, kde si lidé vhozením mince v hodnotě 1 Kčs pořídili jízdenku.
Zatímco v současnosti fungují tři linky A, B, C, přičemž čtvrtá modrá linka D je od roku 2022 ve výstavbě, v době svého uvedení do provozu byl úsek metra podstatně kratší. Až do roku 1978 fungoval pouze úsek mezi stanicemi Florenc, původně nazvané Sokolovská, až po Kačerov na červené lince C. V roce 1978 se pak připojila také zelená linka A, až o dalších sedm let později (roku 1985) k nim přibyla také žlutá trasa metra B. Všechny z nich se dočkaly postupného prodloužení.
Po revoluci se přejmenovávalo…
Krátce po sametové revoluci se Pražský dopravní podnik uchýlil k přejmenování mnoha stanic, které občanům Československa připomínaly krutou minulost, protože měly co do činění s komunistickými pohlaváry. Nakonec proto 22. února 1990 získaly nové názvy stanice jako třeba Vyšehrad z původní Gottwaldova, Chodov z původní Budovatelů, Nádraží Holešovice z původní Fučíkova, Roztyly z Primátora Vacka (komunistický činitel) nebo Dejvická z původní Leninova, stanice Anděl z původní Moskevská i Jinonice z původní Švermova. Ideologické názvy se postupně přeměnily na pojmenování podle pražských lokací.
Příčinou přejmenování byla ale také jejich poloha, podle které se zastávky začaly častěji nazývat, jako například Opatov z původní Družby, Florenc ze Sokolovská, kde byly nedaleko postavené další čtyři zastávky, nebo Nové Butovice z původní Dukelská. O tom, že se nové názvy braly vážně, svědčí i to, že se změnila také jména stavěných stanic jako Invalidovna z plánované Hakenova a Českomoravská z plánované Zápotockého.
Celou galerii retro fotek z metra si prohlédněte v úvodu článku.
