VIZITKA PETRY KOVANDOVÉ Datum narození: 14. 12. 1969 Vzdělání: střední zdravotnická škola Profese: podnikatelka Splněné přání: Práce je mi zábavou. Krédo: Nic není tak horké, jak se zdá.

Jak se zdravotní sestra dostane k výrobě originálních pralinek? "Po škole jsem několik let pracovala v ústavu pro mentálně postižené v Černovicích, pak jsem poznala svého manžela a koupili jsme místní provozovnu. Nejdřív jsme měli samoobsluhu, potom jsme přidali dovoz a distribuci potravinářského zboží, například jsme zastupovali Pečivárně Sereď ze Slovenska. Pak ovšem nastoupily na trh velké obchodní řetězce a nám bylo jasné, že stát se pro ně vážným partnerem znamená něco výhradně vyrábět nebo aspoň dovážet. A protože v obchodech tenkrát chyběly cukrářské pochutiny pro domácí pečení jako kandované ovoce, želatina nebo polevy, vyplnili jsme díru na trhu,“ vysvětluje Petra Kovandová. Časem jí však přišlo líto, že pracují s čokoládovými polevami, ale ne se skutečnou čokoládou, a tak si vymyslela výrobu pralinek a založila firmu BON-BON. Dnes vyrábí asi 100 druhů různých bonbonů.

Jak se rodí pralinka
Na počátku se Petra s několika kolegy nechala proškolit u věhlasné pražské cukrářky Miroslavy Slavíkové, pak podnikatelka nakoupila první formy na bonbony a první kila čokolády. "Najít dodavatele nebyl problém, vždyť jsem se pohybovala na trhu se sladkostmi už léta.“ Co tedy bylo v začátcích nejtěžší? „Nešla nám temperace, kdy se čokoláda ochlazuje a zahřívá na předem danou teplotu, aby byla lesklá, tvrdá a dlouho vydržela. Jenže my neměli čokoládu lesklou, ale šedivou. Přestože jsem si myslela, že i temperování zvládneme ručně, jako celou výrobu pralinek, raději jsme koupili temperovací přístroj (tempírku). A když už se investovalo do zařízení, bylo jasné, že moje představa o malé výrobně a jednom obchůdku s pralinkami se musí zvětšit." Provozovna je zatím stále jen jedna, ale obchodů má Petra už sedm.

Domácí bonbony Chcete si vyrobit vlastní pralinku? Tempírku si kvůli tomu určitě nepořídíte, ale pokud si koupíte pravou tekutou čokoládu (třeba v obchodech BON-BON), šance na úspěch se zvyšuje. Ve vodní lázni nebo mikrovlnce rozpusťte čokoládu a do ní přidejte cokoliv, co vám chutná: sušené ovoce, oříšky, cornflakes… Zamíchejte a lžící vytvarujte kopečky. Nechte při pokojové teplotě zatuhnout a máte svoje vlastní bonbony.

Sama výroba pralinek se zdá jednoduchá, ale při práci je nutné dodržovat určitou teplotu a vlhkost prostředí. Podnikatelka kupuje už hotovou čokoládu (například tmavá obsahuj 58 procent kakaové hmoty) v podobě "penízků". Rozpustí se a v tempírce se zchladí a ohřejí, třeba mléčná čokoláda se zahřívá na 30 °C a ochlazuje na 26 °C. Pak se čokoláda nalije do formy na bonbony a za chvíli vylije, takže ve formě zůstane jen "obal" budoucí sladkosti, do kterého se dává náplň. Nakonec se znovu přelije čokoládou a bonbony jsou uzavřené. Asi 20 minut se chladí v lednici a pak putují do skladu o stálé teplotě i vlhkosti vzduchu. Přestože se nepoužívají žádné konzervanty, na svoje bonbony dává Petra zákazníkům čtyřměsíční záruku.

Belgické lanýže po česku
Proslaveným belgickým pralinkám u nás konkuruje několik českých výrobců, včetně firmy BON-BON. Jak se chtějí odlišit od ostatních? "Musíte vymyslet něco originálního, záleží jen na chuťové fantazii. Asi by nebylo zrovna vtipné kombinovat chilli s bílou čokoládou, která je hodně sladká, ale s tmavou to jde. Hodně vycházíme z české nátury, třeba švestka marinovaná ve slivovici obalená čokoládou slaví úspěch. Oblíbená je také Rumová bomba – piškot namočený v rumu, zakápnutý krémovou čokoládou, potažený marcipánem a znovu "obalený" v čokoládě. A naše lanýže vznikly tak, že jsme si pohrávali se surovinami. Chtěli jsme vymyslet něco jemného, máslového. Dnes je lanýž z másla, kakaa, rumu a smetany náš nejprodávanější výrobek."

Pro inspiraci Petra také jezdí do zahraničí, kde prochází obchody s pralinkami a koupené vzorky pak doma s kolegy testuje, ale některé nápady vycházejí i od zákazníků. „Z obchodů se ozývalo, že lidé chtějí višně v čokoládě. Jenže když jsme višni potáhli čokoládou, nevypadala nijak zajímavě. Tak jsme ji dali do "kalíšku" z marcipánu, polovinu polili čokoládou a posypali kokosem. Bonbon není úplně symetrický, protože "kalíšek" se tvaruje ručně, ale to je právě výhoda – lidé totiž mají nejvíc zájem o pralinky nepravidelných tvarů."

(Ne)jen čokoládové snění
Každý měsíc přijde na pulty Petřiných prodejen jedna nová pralinka, každý měsíc se vyrobí 3 až 3,5 tun těchto sladkostí. Pravda, před Vánocemi je to zhruba dvakrát tolik. Co má podnikatelka v plánu dál? "Rozšířit počet vlastních prodejen a také chci otevřít v Táboře muzeum marcipánu a čokolády. Počítám v něm nejen s obchodem a částí výrobny, ale třeba jedna místnost bude plná čokoládových obalů, které nám zapůjčí sběratel Stanislav Krámský, v další se dozvíte zajímavosti z historie těchto surovin, samozřejmě budeme vystavovat i výrobky – v tom je vděčnější marcipán, protož sladkosti z něj (když je zakonzervujete) vydrží řadu let. A v patře zřídíme balneo provoz s masážemi a zábaly." Zda tento čokoládový útok pak budete kompenzovat třeba návštěvou fitnes centra, je už jen a jen na vás.

ZAUJALO NÁS Co říkají procenta Když čokoláda obsahuje 58 procent kakaových součástí, znamená to, že podíl kakaových součástí – tedy kakaové máslo a kakao, je dohromady 58 procent. Ostatní složky zastupuje cukr a ochucovadla, do mléčné čokolády se ještě přidává mléko a v bílé zase chybí kakao.