1°C
Stalo se to na diskotéce a hned jsme si padli do oka. Ani jeden však nedokázal udělat první krok. Lásku mi vyznal až po několika zamotaných situacích. Udělal to na zábavě, právě když hráli mou zamilovanou píseň od Tony Braxton. Cítila jsem se jako v sedmém nebi.
Moji rodiče ho měli od začátku velmi rádi. Postupně jsem poznala také jeho rodinu. Vypadalo to přímo ideálně, ale po čase nastal zlom. S velkou láskou přišla také velká žárlivost, kterou jsme ani jeden nedovedli zkrotit. Už to nebyly pouze zamilované pohledy a polibky, ale také hádky. Samozřejmě nesmyslné. Přišel nevyhnutelný rozchod.
Po nějaké době jsme však zjistili, že to bylo naprosto nesmyslné rozhodnutí. Začali jsme spolu tedy znovu chodit. Jenže rozbitý džbán již nelze slepit bez poskvrny. Přišel další rozchod a zase usmíření, rozchod... A stále dokola.
Po čase si každý našel jiného partnera. Když jsme se opět setkali, zjistili jsme, že jsme jeden bez druhého jako "tělo bez duše". Domluvili jsme si schůzku. "Buď prosím přesná," připomínal mi. V zaměstnání mi to nevyšlo a já doslova za pět minut dvanáct odcházela z práce na místo setkání. Nestihla jsem ho. Část mého srdce tehdy odešla s ním.
Oženil se a já ještě nějaký čas hledala někoho podobného, ale nenašla. Vdala jsem se, ale nemohu s jistotou říci, že z lásky. Vím, že má dceru, já mám synka. Nedávno jsme se potkali v autobuse. Ještě i nyní, po letech, mi srdce bilo na poplach. A nejraději bych na něj zakřičela, že tehdy mohl počkat, že to byla otázka jen několika málo minut... Neřekla jsem však vůbec nic. Už se jen pozdravíme. Po velké lásce zůstalo tak málo. Vím, že nikdy nezapomenu.
Čtenářka Nina
