2°C
Pro mě to byl přímo mls – zázračná bábovka podle receptu mojí babičky. Vždycky mi moc chutnala a já sama jsem ji už mnohokrát pekla.
"K tomu nabídnu kávu a pohoštění je v pohodě," myslela jsem si.
K dobrému pohoštění patří i hezky upravený stůl a dekorace, na čemž jsem si dala mimořádně záležet. Dokonce jsem si do kuchyně koupila nové ozdobné nádoby na sůl, cukr, mouku atd. Bohužel chybička se vloudila. Prostě jsem se při naplňování nádob spletla a zaměnila sůl za cukr, takže bábovka sice vypadala nádherně, ale byla v ní namísto cukru spousta soli. A v dóze na cukr ke kávě také!
Hosté se s milým úsměvem zakousli do prvního sousta, když vtom zazvonila sousedka, která si ode mě přišla vypůjčit sůl. Ráda jsem jí poskytla svoji novou nádobu i se "solí". Když jsem se vrátila od domovních dveří, s překvapením jsem zjistila, že rodiče už jsou na odchodu. Že prý měli naléhavý telefonát a musí hned odejít a že je to velice mrzí. Zabalila jsem jim tedy zbylou bábovku s sebou domů a rozloučila se slovy: "Zase přijeďte, ráda něco upeču!"
Nic netušící sousedka mezitím použila moji sůl (cukr) namísto skutečné soli, ale na rozdíl ode mě na to brzy přišla. Nádobu mi vrátila, ale než stačila říct, co zjistila, řekla jsem jí o své brzké svatbě a o tom, že jsem právě pekla bábovku pro své budoucí druhé rodiče.
Sousedka jen pokývala hlavou, nenašla, chuděra, odvahu říct mi pravdu. A tak jsem se jí při dalším vaření musela dopátrat sama. Samozřejmě následovala moje omluva, ale přesto jsme měli později při svatební hostině dost dobrý důvod bavit se nad mým nepovedeným pečením. Na slané bábovce si prý tenkrát pochutnaly aspoň slepice!
čtenářka Jarka
