Dekorace ze slámy zdobily dveře i okna a od 20. století také vánoční stromečky. Z tradičního materiálu se ale pletly i věci užitečné - ošatky, prostírky a rohože. Zkrátka měla široké využití, nekončila jen ve stáji a v chlévě. ,,Dnes se ze stájí jako podestýlka dobytka prakticky ztratila," vysvětluje Miloslava Zatloukalová, která s tímto materiálem pracuje už řadu let. ,,Pěstují se nové odrůdy, které mají stéblo co nejkratší. To ale pro nás - ,,slaměnky" - není, my potřebujeme dlouhé kusy od kolénka ke kolénku, abychom při práci nemusely moc často nastavovat. Proto si pěstuju obilí sama." Rodinné řemeslo Brodek u Konice leží na úpatí Drahanské vrchoviny v nadmořské výšce skoro 650 metrů. Z obilovin se ve zdejším kraji vždycky nejvíc pěstovalo žito, které přálo právě výrobkům ze slámy. ,,Žitná je totiž měkčí než třeba pšeničná, lépe se s ní pracuje. Také má potřebně dlouhá stébla a příjemnou žlutozlatou barvu, pšeničná je víc do červena," bere Miloslava do rukou slámu připravenou na pletení. Jednotlivé svazečky jsou pečlivě roztříděné podle tloušťky i délky. ,,Ústředí lidové umělecké výroby kdysi soustředilo do vedlejší vesnice pletení ze slámy. Byl to dobrý přivýdělek pro zdejší ženy. Moje maminka pro ÚLUV pletla a já jsem už v dětství často pomáhala," usmívá se dnešní majitelka soukromé firmy při vzpomínce, jak tenkrát říkávala, že tuhle práci nechce v životě ani vidět. ,,Pracovala jsem na státním statku, ten v roce 1991 zrušili. Dojíždění do Prostějova nešlo skloubit s výchovou dětí, tak jsem si řekla, že si z přivýdělku udělám živnost. Dnes je mou pravou rukou dcera." Léto na poli Miloslava zdědila po předcích nedaleko Borku pole. To teď tvoří základ jejího podnikání. ,,Necháváme ho osít žitem, sklízet už ale musíme sami. Aby se zachovala kvalita slámy, musí se žito kosit ručně. Při žních se nadře celá rodina, muži posekají a ženy hned odebírají obilí a vážou ho do snopů. Jako za starých časů. Na dovolenou jezdíme na jaře nebo na podzim - léto trávíme na poli a ve stodole." Z obilí se totiž musí opatrně odsekat klásky, pak se sláma třídí podle kvality, suší se na půdě, znovu se třídí. Než se začne plést, musí se ještě vylepšit barva, takže se namáčí, síří nebo odbarvuje, očišťuje... Až zůstanou stébla stejnobarevná a pěkně rovná. Miloslava vytváří také figurky z kukuřičného šustí. ,,Ty patří tradicí spíš na jižní Moravu, tam je tepleji a kukuřici se daří. Ale já používám i jiné materiály, mám ráda všelijaké větvičky, šišky, sušené květiny nebo lýko." Panenky obléká třeba do modrotisku. Cvičené prsty Dnes se zájem o pletení ze slámy oživuje, ženy se rády přiučí starším technikám. Miloslava objíždí jarmarky, ale zvou si ji i školy. Předvádí, jak se ze slámy plete, nechá zájemce, aby si práci vyzkoušeli, vysvětluje a znovu ukazuje. Když nemůže opustit dílnu, vyráží do terénu dcera, která je už také zdatnou školitelkou. ,,Za jednou se to nenaučíte, ale dá se alespoň pochopit základní postup. Pak to můžete začít zkoušet sami doma, slámu a šustí koupíte v některých hobby prodejnách. Já ovšem pracuju jen s materiálem, který si sama připravím." Jedna hvězdička nebo malá mistička, která se šije z naskládaného a vylisovaného proužku, trvá začátečníkovi i několik hodin. Zručná výtvarnice jich za stejnou dobu zhotoví plnou krabičku. ,,Když si výrobek navrhujete, potřebujete trochu výtvarného citu. Pak už je to ale jen o zručnosti, trénované prsty vydrží plést celý den, i když pak bolí. Proto práce střídám; kdybych pletla jen ozdoby, ani by mě nebavilo. Panenkám ze šustí musejí domalovat obličejíky, nalepit vlásky, čarodějnice z lýka zase oblékám do zástěrek a šátků. Zákazníci také přijdou a ptají se: ,Co máte nového?' Kdybych jim nic neukázala, začali by ztrácet zájem," vysvětluje a přitom předvádí ošatky a věnce zdobené podzimním listím, šiškami a suchými květy. ,,Takže i když vážu třeba tisíc stejných hvězdiček, už dumám o něčem novém. Stereotyp u mě nehrozí." *** CO JE TO ŠUSTÍ? Materiál, ze kterého se vyrábějí půvabné bělostné figurky, skutečně praská a šustí pod rukama. Kde se bere? Jsou to listy obalující kukuřičný klas. Oloupané se odbarvují v sirném roztoku. Chcete si udělat zásobu? Připravené šustí roztřiďte podle velikosti a svažte z něho paklíky. Než začnete vyrábět, musíte šustí namočit, aby zvláčnělo. Pak už je jen na vás, co z listů poskládáte. SLAMĚNÁ KOULE Chcete mít na stromečku kouličky ze slámy, které vypadají jako smotaný ježek? Nastřihejte si dostatečnou zásobu stejně dlouhých stébel slámy. Z kousku měkkého papíru sbalte pevnou kuličku. Na ni pak tavnou pistolí nebo dávkovačem z tuby naneste lepidlo, do kterého postupně vlepujte ,,ježka". Pozor: po každých asi 5 stéblech práci přerušte a lepidlo nechte zaschnout, jinak se vám nepodaří zachovat kulatý tvar, brčka by se vyvrátila a nepravidelně ježila.