Bylo mi nádherných 16 let a přede mnou 2 měsíce prázdnin. Hned prvních 14 dní jsem měla jet s rodiči do Jeseníků. I když se to možná zdá divné, dovolenou s rodiči jsem milovala a miluji dodnes. I přesto, že máme já i sestra své vlastní rodiny, pokaždé si najdeme týden, který trávíme společně. Po příjezdu do hotelu jsme se sestrou šly zjistit, jak mladí či naopak staří jsou naši dovolenkoví sousedé. Na recepci jsme potkaly dívku přibližně stejně starou jako my. Jmenovala se Jana. Zatímco jsme si všechny společně povídaly, přišel ON. Přesně ten typ z reklamy, nádherná postava, tmavé hnědé oči, havraní vlasy a ty rty... Byla jsem zamilovaná na první pohled. Bohužel, chvilku po něm přišla nějaká holčina a sedla si k němu. Ztratila jsem náladu a raději šla za rodiči do pokoje. Ale vůbec jsem ho nemohla dostat z hlavy. Převalovala jsem se v posteli a nemohla usnout. Druhý den ráno jsme šli na snídani, ale on nikde. Neměla jsem ani hlad, ani žízeň, jen jsem tupě zírala před sebe. Vtom na mě mávla moje nová kamarádka, ať jdu za ní. "Pojď, někoho ti představím," řekla mi, když jsem k ní přišla. "To je Tibor," představila mi mého prince. "A tohle je jeho sestra Judita," pokračovala a ukázala na dívku z předešlého dne. "Sestra, sestra, sestra, ..." znělo mi stále v uších. Byla jsem zasažena Amorovým šípem přímo do srdce. Podala jsem mu ruku a představila se a on mě políbil! Pak už patřily všechny chvilky jenom nám. Byl o tři roky starší a já prožívala nejkrásnějších 14 dní svého šestnáctiletého života. Byla jsem překvapená, že rodiče nic nenamítají a lásku mi přejí. Společně jsme prozkoumali celé okolí, spolu s ostatními jsme chodili do nedalekého bazénu, do kina i na diskotéku. Bylo to opravdu úžasné, nevinné, plné polibků a vřelých dotyků. Vše ale jednou musí skončit. I tato rekreace. A i když jsme si vyměnili adresy a slíbili si, že si napíšeme, on slib nedodržel. Neodpověděl ani na jeden z mých dopisů a já trpělivě čekala. Čekala jsem dlouho. Rodičům jsem ani trochu nevěřila jejich řeči o tom, že takových lásek ještě potkám. Ale čas plynul a já skutečně potkala někoho jiného a vzala si ho za muže. Není sice ten první, není tak krásný, nemá tak uhrančivé oči, ale je spolehlivý a věřím, že je to ten pravý a jediný. Občas si na svou první lásku vzpomenu a ptám se proč? Proč jsem nestála za jediný řádek, aby napsal, že je konec? Na první lásku se nezapomíná a já nezapomněla. Lenka, Brno