2°C
Jana (33): Svedla mi manžela
Vyrůstaly jsme spolu na malé vesnici v severních Čechách. Snad od školky jsme byly nerozlučnou dvojkou. Na základní škole jsme seděly v jedné lavici. S učením jsme si pomáhaly, každá byla lepší v jiném předmětu. Průšvihů jsme měly na kontě taky spoustu. Dvakrát nás načapali učitelé při kouření na záchodech a za budovou školy. Taky jsme spolu rozbily školní glóbus a květináče na chodbách… V devítce se Dana zamilovala do spolužáka a já jim fandila, i když jsem se ocitla na druhé koleji. Ale snažila jsem se to chápat.
Zabarikádovala se v ložnici
Jak už to tak bývá, první lásky většinou moc nevydrží. Po roce se se spolužákem rozešla. A my tu zase byly jen jedna pro druhou. To už byly časy prvních diskoték, tanečních, prvního testování, co z alkoholu a v jakém množství sneseme. V šestnácti jsme měly každá svoji známost, ale snažily jsme se pořád podnikat hodně věcí společně. Také jsme jedna o druhé věděly naprosto vše, byly jsme pro sebe důvěrnicemi i rádkyněmi. Naše cesty se rozešly záhy po maturitě. Já jsem začala studovat v Praze, Dana v Plzni. Vídaly jsme se jen jednou měsíčně, ale často jsme si volaly i psaly. Dana otěhotněla ještě za studií, narodila se jí dvojčata a školu přerušila. Já dostudovala a stala se ze mě inženýrka ekonomie. Vdávala jsem se rok po škole, syn se mi narodil po dvou letech. V tu dobu byla Dana podruhé těhotná. Jenže si mi začala stěžovat, že jí muž nedává žádné peníze, že jí taky už dvakrát vrazil facku… A pak mi jednou uprostřed noci volala celá rozklepaná, že se její muž opil, ona je zabarikádovaná s dětmi v ložnici a vůbec neví, co dělat. Volaly jsme logicky policii. A já Daně nabídla prozatímní azyl v našem velkém domě.
Co dělat, když jste ve vztahu, a najednou se objeví někdo další >>>
Společný večer se zvrhl
Plánovaly jsme, že se u nás zdrží maximálně dva týdny a pak se přesune ke své matce. Jenže ta se jí za pár dní ozvala s tím, že to nebude možné, protože si to její nový přítel nepřeje… Dana neměla kam jít. A pochopitelně já, jako její v tu chvíli jediná blízká duše, jsem neviděla problém v tom, aby i nadále žila s námi. K dispozici u nás měla dva pokoje s vlastní koupelnou. Docela nám to všem spolu klapalo. Ani můj muž příliš nereptal a s Danou brzy našel společnou řeč. Vlastně mě těšilo, že si mají co říct, že můj Petr dokáže kamarádce zvednout náladu. Rozhodl se jí i aktivně hledat bydlení. Vyhlédnuté pronájmy spolu začali i obcházet. Mě by v tu chvíli nenapadlo, že se mezi nimi rodí vztah. Muž se mi sice zdál trochu zakřiknutý, jakoby myšlenkami jinde, ale já neměla moc čas se v tom pitvat. Když se Dana po třech měsících rozhodla odstěhovat, muž mi řekl, že si večer všichni dáme společnou skleničku. Já už se těšila, jak v našem domě zase osiříme a budeme tu jen jeden pro druhého. Takže jsem nachystala občerstvení a vlastně se na společný večer těšila. Seděli proti mně a pak to z kamarádky vypadlo. S mým mužem se do sebe zamilovali a nemůžou si pomoct. Už to nehodlali tajit a mě tahat za nos. Vypadla mi z rukou celá mísa jednohubek. Vypakovala jsem je oba ještě ten večer. Teď je to rok, jsou stále spolu, a dokonce čekají společné dítě.
Jana (33), Valteřice
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
