Děti pro mě byly vždy hodně důležité a byly pro mě vším. Možná proto jsem se jim cele věnovala a vždy tu byla pro ně. Pokaždé, když měly nějaký problém nebo trápení, přišly a společně jsme vše vyřešily. Neustále jsem jim byla po ruce a mohly se na mě obrátit s jakoukoli prosbou o pomoc.
Syn je v pohodě, dcera to nedala
Starší syn Petr má už svoji rodinu a potřebuje mě nyní jenom jako babičku. Své problémy si řeší sám a já se s radostí starám o svá vnoučata. Mladší dcera Věra je ale úplným opakem. Letos oslavila čtyřicáté narozeniny. Překvapivě pořád žije s námi a už dlouho pociťuji její závislost na mně. Už odmalička patřila k dětem, které byly trochu pomalejší. Nikdy jí žádnou nemoc nediagnostikovali, ale na vše měla svůj čas a hlavu, vždy a ve všem byla poslední a měla svůj vlastní svět. Dlouho byla dítětem, než dospěla. Hned po učňáku začala pracovat u pásu v místní výrobní firmě a tam zůstala doteď.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.