3°C
Každý rok jezdíme na výstavu květin a plánujeme si dopředu, co si koupíme. Krátce před další takovou výstavou jsme si prohlíželi atlas rostlin a zastavili se u pomněnek. Upozornila jsem dcerku, že z pomněnek má náušničky a přívěsek na řetízku, ale ta jen kývla a šla si hrát. Druhý den jsme se vydali na cestu. Dceři se výstava příliš nezamlouvala, nicméně prohlídku přečkala. Byli jsme všichni v pohodě, nakoupili několik keříků růží, ale bylo nám divné, že malá nic nechce. Nasedli jsme do auta a stále cítili nádhernou květinovou vůni. Asi jsme se na výstavě "přečichali". Přítel uložil růže do sklepa, já připravovala v kuchyni jídlo, ale pak nám to nedalo a šli jsme se podívat na dceru, která si hrála ve svém koutku a byla až neuvěřitelně hodná. Seděla v koutku a na různé druhy orvaných květin si lepila "lepítka". Dodnes nechápeme, jak si mohla do kapes nacpat tolik různých květin a jak to, že nás nikdo na výstavě nenapomenul! Květinových "šperků" si malá udělala opravdu spoustu, ale ráno, když už ovadly, brblala, jak moc jsou škaredé. Marcela, Uherský Brod
