Dcera získala po své babičce sklony pro výtvarnou činnost a kutilství všeho druhu. Vymýšlí různé věcičky, případně si jen tak kreslí pastelkami nebo barvičkami. Pochopitelně mě výtvarné sklony mého dítka těší a snažím se je podporovat. Před více než třemi lety jsem pro svého známého doma narychlo překládala obchodní smlouvu z němčiny. Zatímco já pracovala, dcerka byla s babičkou. Když mě přišla požádat o papír na kreslení, řekla jsem jí, ať si vezme papíry ze stolu jako obvykle. Když za mnou dcerka později přiběhla, aby se pochlubila svými kresbami, moc jsem ji chválila nejen proto, že jsem měla klid k práci, ale její kresby se mi opravdu moc líbily. Pak jsem však strnula: kresby zdobily i tři listy obchodní smlouvy, kterou jsem usilovně překládala! Došlo mi, že jsem si neuvědomila, že na stole byla vedle hromádky s čistými papíry i složka s německým textem určeným k překladu. A moje holčička si vzala právě ony odborné texty. Polilo mě horko. Šlo o originální dokumenty a nyní je "krášlily" dětské malůvky. Na dcerku jsem se nezlobila, ale vyčítala jsem svou nepozornost sama sobě. Jak jen to vysvětlím?! Když na mě ráno můj známý zazvonil, byla ve mně malá dušičku. Nejdříve jsem mu dala hotový překlad a pak předložila originály v němčině. Zpočátku nechápal, proč mu dávám dětské kresby, ale když zjistil, že to je jeho smlouva, zděsil se. Kvůli nedostatku času mi ani nestačil vynadat a už pospíchal na schůzku do Vídně. S obavami jsem čekala, jaká bude jeho pozdější reakce, až se vrátí z jednání. Naštěstí to dopadlo dobře - rakouský partner se velice pobavil nad veselými obrázkovými listy smlouvy a zajistil jejich nový tisk. A mojí dceři dokonce poslal čokoládu. Marcela, Brod