Už od dětství jsem nebyla zrovna nejhubenější. Když jsem dospěla, smířila jsem se s tím, že ze mě nikdy žádná štíhlá modelka nebude. Při svých 170 centimetrech výšky jsem vážila 90 kilogramů. Sice jsem občas cvičila, ale nebylo to k ničemu, tak jsem se jednoduše smířila se svou postavou a s tím, jak celkově vypadám. Mám ženské tvary, prsa a boky a v obličeji si myslím také nejsem nejošklivější. Vždycky jsem si zakládala na svých vlasech. Mám je bohaté, dlouhé a pevné. Ve 22 jsem přišla o práci. Sedět doma mě opravdu nebavilo. A tak jsem aktivně sháněla práci, ale dlouho jsem nemohla na nic natrefit. Až jednou mi zavolala kamarádka, že se u nich v reklamní firmě uvolnilo místo asistentky. Požadavky na uchazeče byly angličtina, práce s PC a komunikativnost. Už za dva dny jsem šla na pohovor. Moc velké naděje jsem si nedávala, ale řekla jsem si, že zkusit se má všechno. Pečlivě jsem se oblékla, vzala jsem si kalhotový kostým a vlasy si stáhla do jednoduchého uzlu. Netušila jsem, že firma je tak velká, proto jsem byla zaskočená, když jsem se na pohovor dostavila. Bylo nás tam pět uchazeček, ostatní zájemkyně byly asi tak ve stejném věku jako já, možná i mladší. Navíc to všechno byly hezké a hubené slečny. Věděla jsem, že na 99,9 % nemám šanci, ale bylo mi to jedno. Když už jsem tam byla, tak přeci neodejdu. Pohovor probíhal hladce, chvíli jsme s tím pánem mluvili dokonce i anglicky, což mě překvapilo, pak přišly takové ty základní otázky o vzdělání, předešlých zaměstnáních a podobně. Asi tak v polovině pohovoru jsme byli vyrušeni, někdo zaklepal na dveře a vešel. Otočila jsem se a spatřila staršího muže, tak okolo padesátky. Prohlížel si mě a pak požádal toho druhého, mladšího, aby s ním šel na chvíli na chodbu. Za okamžik se mladší muž vrátil. Dokončili jsme pohovor a já byla ujištěna, že v případě zájmu se mi "určitě" ozvou. Bylo mi jasné, co to znamená. Zase nic! Ani jsem nedoufala a už jsem byla myšlenkami jinde. Na chodbě jsem zase potkala toho padesátníka a opět si mě prohlížel, ale nevěnovala jsem tomu pozornost. Odcházela jsem s tím, že si musím v trafice koupit inzertní noviny a hledat práci jinde. Ale pak přišel šok! Druhý den mi z té firmy skutečně zavolali, abych přišla ještě jednou. Tentokrát jsem hovořila už jen s tím padesátníkem. Ujistil mě, že by pro mě měl zajímavou nabídku, ale že to bohužel není kancelářská práce. Vzápětí jsem zalapala po dechu - nabídl mi práci modelky!!! Prý jsem přesně ten typ, který potřebují. Shánějí dámy "krev a mlíko", které by předváděly oblečení pro plnoštíhlé ženy. Údajně jsem pro to přímo ideální. Nikdy by mě ani nenapadlo, že jednou získám práci právě díky kilogramům, které mám navíc. Staly se mou předností a já se stala modelkou. Ještě teď se musím pousmát, kdykoliv si spojím sebe se slovem modelka, ale prostě je to tak a já jsem velice spokojená. Díky své práci hodně cestuji, poznávám nové lidi, mám dobrý plat a jednoduše řečeno jsem šťastná. Mirka, 26 let