2°C
Naši předci, hlavně ti z vyšších vrstev, po první světové válce jedli na Štědrý den šneky. Neinspirovalo je samozřejmě nic jiného než francouzská kuchyně.
"Pokud vím, chodilo se na ně odpoledne při sváteční procházce městem, a to do vybraných lahůdkářství a restaurací," říká Jitka Rákosníková, autorka knihy Kuchařka první republiky. V dnešní době se tato tradice pomalu navrací, a tak najdete podniky, kde si na Štědrý den můžete vyzkoušet, jaké to bylo za první republiky.
Kapr se salátem se objevil za první republiky
"Tradiční smažený kapr s bramborovým salátem. Tento zvyk se ujal v období první republiky, kdy došlo k rozvoji rybníkářství, ryby byly hojné a levné," uvádí Rákosníková. Potvrzuje to i fakt, že recepty na smaženého kapra najdete už v kuchařkách Magdaleny Dobromily Rettigové nebo Sandtnerové, která ho doporučuje právě s bramborovým salátem. Ale jako vyloženě štědrovečerní večeři ho neuvádí.
TIP NA VIDEO: Proč se jí o Vánocích kapr a kdy začal být takřka na každém stole? Tady je jeho historie.
Luštěniny, oplatky a vánočka
Co dnes na vánočních stolech najdete jen zřídka, i když to v dřívějších dobách bylo samozřejmostí, jsou například tradiční oplatky. Byly pokládány za delikatesu a s medem se jedly jako první chod nebo kdykoliv během večeře a příchozím byly dávány jako výraz úcty.
Větší prostor měla také luštěninová a obilná jídla. Nejčastěji to byla hrachová polévka, kaše nebo vařený hrách či čočka na kyselo. Žádné správné hospodyňce samozřejmě nechyběla na stole vánočka, které se říkalo také celta, štědrovnice nebo húska. Pekla se z té nejlepší mouky a bylo v ní hojně mandlí, rozinek a oříšků. Ne vždy ale měla tu podobu, jak ji známe dnes, tedy pletenou. Dělala se spíše jako placka, která byla pečena přímo na tálech kamen. V chudších rodinách ji dokonce připravovali z bramborového těsta.
Jak vypadaly Vánoce před několika desítkami let v Čechách i ve světě, si prohlédněte ve fotogalerii:
