7°C
Většinou tam ale žádné děti nejsou, přestože je to nové a krásné hřiště. Spíš se zde schází "omladina". Jednou jsme zase vyrazily na hřiště a jako vždycky jsme tam byly samy. Mně to celkem vyhovovalo, nemusela jsem s nikým mluvit svou špatnou angličtinou a dcerka si sama hezky hrála. Za chvíli ale p šla parta kluků - asi tak 12letých. Zpočátku nás nevšímali, ale pak jsme se postupně staly terčem jejich poznámek. Moc dobře jsem jim nerozuměla, ale člověk vycítí, když se o něm někdo baví a obzvlášť když nemluví pěkně. Začalo mi to být nepříjemné a chystala jsem se s dcerkou odejít, ale ona ze hřiště nechtěla a začala pobrekávat. Do toho na mě začali ti kluci pokřikovat "Guten tag" a "Deutschland". Snažila jsem se ignorovat to, ale nakonec jsem to nevydržela a křikla jsem na ně, že nejsme Němci. Oni zase začali pokřikovat, odkud tedy jsme, a já se nechala unést: "Jsme z České republiky. Víte, kde vlastně je Česká republika?" A k mému úžasu ti výrostci úplně otočili, začali se smát a křičeli: "Baros, good boy, good player!" A tak mám od té doby pokoj, ba co víc, jsem dokonce uznávána. Díky, Baroši... Lenka, Anglie
