"Lékaři to nazývají syndromem Šípkové Růženky, ale tohle už není pohádka. Je hrozné sledovat, když se mi moje malá Lois doslova před očima mění v 'zombie'. Během několika vteřin je z ní agresivní monstrum, ubližuje sobě i všem okolo," svěřila se nešťastná matka Setta.

Za vším je vzácná neurologická porucha s názvem Kleine-Levin syndrom (KLS), která způsobuje, že Lois trpí nejen náhlými změnami osobnosti, ale navíc upadá do až několikatýdenního hlubokého spánku.

"Poprvé se to stalo, když bylo Lois čtrnáct let. Jednou přišla ze školy domů a najednou upadla přímo obličejem na pohovku. Vyděsilo nás to. Nehýbala se a nemohli jsme jí vůbec vzbudit," vzpomíná Setta.

Další záchvaty na sebe nenechaly dlouho čekat. Ten nejdelší trval dokonce neuvěřitelných čtyřiačtyřicet dní. Rodičům se vždy na chvilku podařilo Lois vzbudit, aby se najedla a napila, okamžitě poté však opět upadla do 'kómatu'.

Aby toho nebylo málo, chování dospívající dívky se začalo měnit. Lois byla doslova jako Jekyll a Hyde. V jednu chvíli se chovala jako malé žvatlající batole, za pár minut zase jako násilný opilec.

"Když jsem jednou dceru přijela vyzvednout do školy, přivezli mi ji ke vchodu na invalidním vozíku. Měla ruce přes oči jako masku a křičela: 'Jsem Batman, já jsem Batman!'. Když se pak probrala, nepamatovala se ani na to, že byla ve škole," říká matka.

Do nemocnice byla Lois převezena poté, co nečekaně usnula během chůze do schodů. Probudit jí nedokázali ani lékaři, kteří byli z jejího stavu bezradní. Měli podezření na epilepsii. Všechna vyšetření však byla negativní a dospívající dívka byla propuštěna domů. Situace se však opakovala.

"Nakonec mě vyšetřili snad úplně na všechno. Mysleli si, že bych mohla být narkoleptik, schizofrenik nebo trpět chronickým únavovým syndromem. Já jsem však viděla dokument o KLS a hned mi bylo jasné, že jím trpím," vypráví Lois.

Záhadná nemoc jí zkomplikovala dospívání. Musela změnit školu, zapomenout na svůj sen stát se profesionální basketbalistkou. Navíc potřebuje celodenní péči, protože je při záchvatech nebezpečná sobě i svému okolí.

"Někdy jsem se probudila a moje ruce byly pokryté zaschlou krví, klouby jsem měla samou modřinu. Ve spánku dělám věci, které bych normálně nikdy neudělala. Jsem příšerně agresivní. Mlátím i svého malého bratříčka. Nenávidím se za to," svěřila se zoufalá Lois, která doufá, že se stana zázrak a lékaři jí nakonec pomohou.