3°C
Přestože v posledních měsících přišla o levou nohu pod kolenem, nejstarší česká lékařka ordinuje dál.
Na počátku bylo drobné poranění. „Pes mě kopl do nohy. Nejdříve tam byla drobná modřina, pak se objevil bércový vřed,“ vypráví Blesku vlídná stará dáma vsedě na kolečkovém křesle. „Protézu už nechci, nemám sílu učit se chodit o berlích,“ tvrdí lékařka.
Přesto k ní do ordinace čtyři dny v týdnu stále dochází asi stovka pacientů. Stará dáma má sedmdesátiletou praxi a nyní léčí už pravnuky původních pacientů. „Mám teď čas o každém přemýšlet. Jeho návštěva pro mě nekončí odchodem z mé ordinace,“ vysvětluje.
Léčit a pomáhat je pro ni to nejvyšší poslání. „Těší mě, že mi pacienti stále důvěřují. Nemohu už jezdit na návštěvy ani po seminářích a přednáškách, a tak se dál vzdělávám prostřednictvím lékařských časopisů,“ svěřila se stará dáma Blesku.
Ještě před čtyřmi roky sama řídila auto. Teď je zčásti odkázána na pomoc okolí. „Musím pořád něco dělat. Nejraději si čtu,“ říká. To stále dobře zvládá i ve francouzštině a němčině.
