Babička, o kterou již několik let pečuji, byla totiž na vyšetření v nemocnici a nechali si ji tam i přes víkend.
Cesta do Německa proběhla výborně a užila jsem si téměř celý den procházkami po starém městě. Kolem páté hodiny odpoledne už jsem byla utahaná, tak jsem se vydala k autu. Cestou jsem ale nakoupila nějaké drobnosti, takže jsem je uložila na zadní sedadlo, bohužel i s klíči od auta, a zabouchla dveře... Během několika vteřin jsem zaslechla zlověstný zvuk "cak cak". Smutně jsem koukala na klíče na sedačce.
Zůstala mi jen peněženka, všechno ostatní zůstalo v autě. Nevěděla jsem, jestli se mám smát, nebo plakat. Peníze jsem měla, tak jsem šla telefonovat z budky. Nejprve na policii, kde mi pouze poradili, abych volala ADAC. Tam jsem se dozvěděla, že už jenom výjezd auta stojí sto eur! K tomu se ještě počítá vzdálenost a práce, a přitom úspěch není zaručen.
Mezitím jsem zavolala manželovi a popsala mu situaci. Myslela jsem, že by pro mě mohl přijet s náhradními klíči, ale situace se komplikovala tím, že obě děti byly s rodinami autem v cizině. Slíbil mi, že si auto někde půjčí.
Posadila jsem se na lavičku a čekala jsem. Vtom mě napadlo, že bych mohla rozbít okénko a odjet autem sama. Znovu jsem tedy zavolala domů a manžel byl jenom rád. Všechny jeho doklady totiž byly také zamčené v autě.
Jenomže rozbít okénko nebylo jen tak. Na parkovišti neměl nikdo žádný nástroj, který by se na to hodil. Zkusila jsem nejbližší kavárnu. Ochotná servírka hledala nějaké nářadí, až mi přinesla malé kladívko. Poděkovala jsem jí a šla zkoušet rozbít okénko. Další problém... Kladívko od něj odskakovalo a vůbec to nevypadalo, že by se sklo mohlo rozbít. Hezky dlouho jsem do něj třískala a přitom čekala, že na mě někdo přijde, jelikož si pomyslí, že chci auto ukrást. Nakonec se mi to ale přece jenom povedlo.
Při zpáteční cestě mi sice trochu táhlo dovnitř, ale byla jsem ráda, že jsem všechno zvládla sama. Domů jsem dojela až za tmy, protože jsem navíc ještě narazila na objížďku. Manželovi později v servisu řekli, že jsem si na rozbití sice vybrala nejmenší okno, ale téměř to nejdražší. Od té doby si dávám na klíčky větší pozor.
Čtenářka Jiřina