Vědkyně o překonávání zdravotních limitů: Prevence a lázně mi vrací sílu pro náročné treky

Prof. RNDr. Ilona Hromadníková, Ph.D.
Prezentace klienta |
5. října 2026 | 00:00

Prof. RNDr. Ilona Hromadníková, Ph.D., patří k české vědecké špičce. Za vývoj revoluční metody v diagnostice těhotenských komplikací získala prestižní ocenění Česká hlava. Jako aktivní sportovkyně se však musela vyrovnat s následky několika těžkých úrazů. Sílu pro náročné výstupy v Alpách i vědeckou práci pravidelně čerpá v Lázních Teplice.

„Dá se žít aktivně i ve vyšším věku. Člověk si jen musí dopřát kvalitní regeneraci,“ říká v rozhovoru.

Paní profesorko, do Lázní Teplice se vracíte pravidelně. S jakým cílem přijíždíte dnes? Dnes už jezdím primárně preventivně, většinou na týdenní pobyty. Prevence je základ všeho. Před sebou mám velmi aktivní období. Čekají nás výstupy na třítisícovky v Dolomitech a treky v Norsku. Je mi 56 let a i po třech těžkých úrazech chci žít naplno.

Předpokládám, že pro takové plány potřebujete být v stoprocentní kondici. Přesně tak. V mé situaci by si lékaři možná přáli, abych už seděla doma. Ale já naopak s věkem aktivity přidávám. Abych to zvládla, musím tělu dopřát intenzivní péči.

Co vás vlastně poprvé přivedlo do Teplic?

Myslím, že někdy kolem roku 2012 při sestupu z prudkého kopce na Slovensku mi vyhřezly plotýnky v bederní páteři a měla jsem šílené bolesti. Začala jsem se léčit na rehabilitační klinice ve Fakultní nemocnici Na Homolce a paní doktorka mi doporučila lázně. Udělala jsem si vlastní rešerši a jednoznačně mi z toho vyšly Teplice.

Autor: Lázně Teplice v Čechách

Vzpomínáte si na svůj první pobyt?

Jsem hodně senzitivní člověk a na všechno výrazně reaguji. Ve druhém týdnu jsem dostala vertigo – stav, kdy se motá hlava, a nevnímáte prostor. Sestřičky i paní doktorka mě chodily v noci kontrolovat každé dva až tři hodiny. Staraly se o mě fantasticky.

Pan primář mi tehdy vysvětlil důležitou věc: čím bouřlivější je reakce organismu na začátku, tím pozitivnější a hlubší může být výsledný léčebný efekt. Dnes už vím, co od lázní čekat. Tentýž ‚bouřlivý efekt‘ zažívám téměř pokaždé, ale už se mu nebráním. Vím, že je to pro mě dobré a že tělo reaguje na léčbu.

Jako uznávaná odbornice v oblasti imunologie, molekulární biologie a biochemie se na procedury pravděpodobně díváte trochu jinýma očima než běžný pacient…

Určitě. Tím, že jsem ze zdravotnictví, si všímám. V Teplicích je nesmírně kvalitní a erudovaný personál. Skvěle mi to ukázaly například měkké techniky. Roky chodím na rehabilitační kliniky a nikde mi v životě neudělali takové měkké techniky jako v teplických lázních. Všude vám ukážou různé cviky, ale že by někdo takhle specificky zasahoval i do krku, který je samozřejmě nejcitlivější a takovým sofistikovaným způsobem, tak to jsem zažila jenom od nejlepších absolventů rehabilitační školy, co vyhrávají mezinárodní soutěže, ale pak jedině v Teplicích. 

Jak si účinky vody a procedur vysvětlujete z vědeckého hlediska? Snažím se spojovat vlastní pocity s tím, co znám z biochemie a medicíny. Vnímaný účinek termální vody je intenzivní – minerály a radon působí na klouby, kosti a vazy.

Sama klientům doporučuji nezůstávat v termálním bazénu jen pasivně ležet, ale zařadit mírný, řízený pohyb. Je to jako s průtokem vody – když voda stojí, nic se neděje. Když vytvoříte průtok, procesy v těle i látková výměna fungují efektivněji a tělo lépe využije to, co mu léčba nabízí.

Autor: Lázně Teplice v Čechách

Člověk v lázních nestráví celý den jen v županu na procedurách. Čím se bavíte, když máte se zrovna „nelázníte“?

Ano, i to je důležitý prvek. Nejde jen o klouby, ale i o psychiku a celkový wellbeing. Teplice jsou skvostné město, hlavně jejich centrum, květinová výzdoba, fontány a architektura. Každý dům má jiný detail, radost pohledět.

Po dopoledních procedurách si ráda dopřeji pauzu na regeneraci a odpoledne vyrazím do parku, botanické zahrady nebo za kulturou. Je tu fantastická filharmonie i divadlo a všechno je blízko, což je skvělé i pro lidi s pohybovým omezením.

Autor: Lázně Teplice v Čechách

Vaše vědecké objevy doslova přepsaly praxi v prenatální péči. Za co přesně jste získala prestižní cenu Česká hlava a jak váš výzkum pomáhá pacientkám?

Podařilo se nám vyvinout neinvazivní metodu, která z běžného odběru krve těhotné ženy dokáže analyzovat molekuly mikroRNA a včas odhalit riziko závažných těhotenských komplikací – jako je preeklampsie nebo růstová retardace plodu. Zpřesnili jsme diagnostiku až na dvojnásobek oproti běžným screeningům.

Náš výzkum navíc ukázal, že tyto komplikace mohou mít pro ženu i dítě dlouhodobé následky v podobě vyššího rizika kardiovaskulárních nemocí v pozdějším věku. A to mě přivádí právě k filozofii prevence: pokud dokážeme hrozbu pojmenovat včas, můžeme jí předcházet. Ať už jde o těhotenství, cévní systém, nebo opotřebení kloubů a páteře, včasný zásah je v medicíně vždycky efektivnější než hašení rozvinutých problémů.