14°C
Měla jsem svého prvního chlapce. Je to pryč, ale nemohu na něj zapomenout. Proč se od té doby nedokážu zamilovat do jiného? Alena Odpovídá PhDr. Petr Šmolka, manželský a rodinný poradce, popularizátor v oblasti partnerských a manželských vztahů: Milá Aleno, i když se osudový význam prvních lásek často přeceňuje, přesto nejste jediná, kdo se s podobným trápením potýká. Truchlení je běžnou a dokonce i zdravou reakcí na jakoukoliv výraznější ztrátu. Prvních asi 6 týdnů je běžné, že nás každou chvíli přepadají chmury, rozchod dokáže zabolet i po roce či dvou - stačí, když se nám předchozí vztah něčím připomene. To však neznamená, že bychom po celou tu dobu nebyli schopni normálně fungovat - včetně jiného vztahu. Ale ten by neměl být jen "náplastí". I drobná poranění potřebují "dýchat" a pod náplastí se hojí déle. Máte-li nyní pocit, že se nedokážete zamilovat, může jít o zdravou sebeobranu. Navíc by vůči případnému novému partnerovi nebylo fér, kdybyste stále ještě měla potřebu srovnávat jej s tím předchozím. To ale neznamená, že byste se měla uzavírat doma. Právě naopak! Pokuste se sebrat síly a vyrazit mezi své známé a přátele, věnujte se něčemu, co vám umožní alespoň chvilku zapomenout. V krajním případě je pořád lepší vygruntovat byt, než v něm sedět a stýskat si na zlovolný osud. Můžete-li, pak mi věřte, že jen málokterá první láska se vyznačuje neomezenou trvanlivostí. Ani manželství založená na prvních láskách nebývají ta nejstabilnější. Už proto, že nám chybí srovnání a mnohdy je jen otázkou času, kdy jeden z partnerů začne mít pocit, že si v životě vlastně nic "neužil". Podobný pocit se může proměnit v nehezky dotěrného červíka, který vrtá a vrtá...
