Vdávala jsem se z lásky, měli jsme 2 děti. Partner sportoval a tím odůvodňoval, že se rodině nevěnuje. Peněz mi dával málo. Když přestal sportovat, začal pít a já ho živím. Starší dcera se odstěhovala a nemluví se mnou, mladší má 2 děti - s těmi se občas potěším. V poslední době mě potkaly vážné zdravotní potíže a navíc se moje 85letá tchyně rozhodla, že se k nám přestěhuje a já se o ni mám starat. Vážená čtenářko,váš příběh je jeden z těch, které vybízejí k zamyšlení nad tím, zda je pro ženu opravdu dobré věnovat partnerovi (potažmo dětem, které s ním máte) celý život a sebe odsunout až na poslední kolej. Váš dopis totiž budí dojem, že se vám celkem nic nezdařilo. Vychovala jste děti, ale starší dcera se s vámi nestýká (není to tak trochu proto, že má pocit, že by vám měla z vaší bezvýchodné situace nějak pomoci, ale zatím neví, jak na to?). Mladší dcera je jediná, kdo vás má rád, manžel se od vás nechává živit - a aby toho nebylo málo, usoudila inkontinentní tchyně, že vy jste přesně ta pravá ošetřovatelka, která by se o ni měla po zbytek jejích dnů starat. Ptáte-li se, proč jste situaci nechala tak vyhrotit, je odpověď z vašeho horoskopu celkem jasná: v pátém domě (lásky) máte Saturna, z čehož vyplývá, že lásku berete především jako povinnost a pokud z ní nemáte potěšení, hledáte vinu zásadně v sobě, protože ti ostatní podle vás chyby prostě nedělají. Nebudu rozebírat, jak vypadala vaše původní rodina, i když byste v ní a ve vašem dětství asi našla odpovědi na leckteré trýznivé otázky. Pokud dovolíte, ráda bych vám poradila, abyste návrh své tchyně odmítla. Nejste na tom ani věkem, ani se svým zdravím tak, abyste na sebe mohla převzít kompletní 24hodinovou péči o téměř nemohoucího člověka, jehož zdravotní stav se bude bohužel spíš zhoršovat než zlepšovat. Navíc máte vedle sebe partnera, kterého empatii ani soucitu už asi nenaučíte, a který by vám byl nikoliv podporou, ale spíš další přítěží.A vytkne-li vám někdo sobectví, nemusíte mu nic vysvětlovat. Prostě jen řekněte, že si ji domů vzít nemůžete a tečka. Jediné, co můžete, je postarat se o její umístění v nějakém penzionu nebo v domově s ošetřovatelskou službou, kde ji můžete pravidelně navštěvovat, aby se necítila sama. Možná byste také měla zvážit, zda nechcete přece jen změnit svůj život a najít si samostatné bydlení blíž ke své mladší dceři. Příští rok v létě by se vám to mohlo podařit. dr. Jarmila Gričová