Mám 10letou dceru, u které lékaři zjistili vadu sluchu. Vloni o prázdninách dostala naslouchadla. Navštěvuje "normální" základní školu, ale neustále musím přemýšlet o tom, zda pro ni nebude lepší studovat na speciální škole pro sluchově postižené. HANA Váš strach, že dcera bude mít obtíže, je pochopitelný. Při kvalitním a kvaliř kovaném zacházení jak doma, tak i ve škole by však nemusela mít výraznější problémy - pokud se ovšem nebude na její vadu poukazovat jako na něco nepřirozeného. V současnosti je převažující tendence děti s jakýmkoliv zdravotním postižením zařadit mezi zdravou populaci. Nepíšete nic o vlastním vývoji dítěte, o možných následcích souvisejících s jeho vadou - obvykle to bývá spojeno s opožděným a komplikovaným vývojem řeči, ve škole pak i s vývojovými poruchami učení, jako jsou dyslexie - porucha čtení a dysortografie - porucha psaní. V zásadě však nic z toho nebrání tomu, aby takové dítě za určitých podmínek dobře prospívalo v běžné škole. Školská legislativa je k dětem se zdravotním postižením vstřícná. V uplynulých letech byla vydána směrnice a poté vloni vyšla i vyhláška o tzv. vzdělávání dětí se speciálními potřebami vzdělávání. Stanovuje principy a podmínky právě takové formy vzdělávání, aby i děti se zdravotním postižením ve škole prospívaly. Je třeba doporučení se stanovenou diagnózou, a to jak od lékaře, tak od poradenského školského zařízení, kterým je buď speciální pedagogické centrum pro děti s vadami sluchu, nebo příslušná pedagogicko-psychologická poradna. Na základě odborného posudku pak škola vypracuje individuální vzdělávací plán pro vaše dítě. Samozřejmě vždycky hraje roli i lidský přístup. Pokud však dítě dosud nemá ve škole výrazné problémy a cítí se ve skupině dětí dobře, není podle mě speciální škola nezbytně nutná. Naopak, v běžné třídě se naučí pohybovat se v normálním světě, kde má v budoucnu žít. dětská psycholožka PhDr. Václava Masáková