Máme pro vás několik rad, abyste se při práci v domácnosti nemuseli bát o své zdraví. * Je pravda, že při teplotách od 70 °C výše se virus H5N1 ničí? Co přesně se s virem při těchto teplotách děje? Ano, nastává denaturace bílkovin, které jsou hlavní stavební složkou viru. * Jak hospodyňky poznají, že jídlo dosáhlo při přípravě 70 °C? Mohou si koupit vpichový teploměr, který dnes již běžně používají kuchaři v provozovnách zajišťujících hromadné stravování, avšak i bez takového teploměru zkušenější hospodyňka ví, že při tepelné úpravě masa (vaření, dušení, pečení, smažení, grilování) provozní teplota při delší úpravě vysoko překračuje 100 °C. * Pokud by se člověk dostal do styku s nakaženým masem, může virus šířit dále? Jak případnému šíření zabránit? Může se člověk nakazit jinak než požitím infikovaného masa? Spotřebitel se nemůže běžně dostat do styku s nakaženým masem, neboť maso, včetně drůbeže, je v tržní síti z tohoto hlediska zdravotně bezpečné. Manipulace se syrovým masem a krví nakažených ptáků či drůbeže by mohla představovat riziko, pokud by při ní docházelo ke kontaktu se spojivkou očí (mnutí očí), nebo sliznicí nosu. * Nehrozí případný přenos nákazy prostřednictvím prkénka na krájení masa, nožů apod.? Ne, neboť není předpoklad, že by se v kuchyni pracovalo s infikovaným masem. Prostřednictvím kuchyňského náčiní lze při porušení hygieny kontaminovat potraviny, a sice patogenními bakteriemi způsobujícími zejména salmonelu (expozice virovou nákazou je nejpravděpodobnější při porážce nemocné drůbeže, škubání, kuchání apod.) * Může se v ledničce přenést nákaza z jednoho masa na druhé? Případně přenést vir i na jiné potraviny? Ne, neboť maso zakoupené v tržní síti je zdravotně bezpečné. Avšak při nevhodném skladování masa s jinými potravinami (skapávání krve) určenými zejména ke konzumaci bez tepelné úpravy, vzniká riziko kontaminace salmonelou. * Nehrozí přenos nákazy u vajec? Můžeme konzumovat vejce v jakékoliv kuchyňské úpravě - volská oka, míchaná vejce, vařená naměkko...? Je nutné vyhýbat se jídlům, do kterých se přidávají syrová vejce? Není třeba mít obavy z vajec v souvislosti s ptačí chřipkou. Všechna vejce, která se uvádějí do oběhu, tj. ta, která lze koupit v obchodě, jsou podrobena veterinární kontrole. U nás ptačí chřipka nepronikla do chovů drůbeže a je známo, že nemocná drůbež vejce ani nesnáší a hyne prakticky do 48 hodin po nakažení. Obecně platí z hlediska prevence vzniku alimentárních onemocnění (souvisejících s konzumací potravin - pozn. red.), že konzumujeme vejce tepelně zpracovaná. Zakoupená syrová vejce dáváme do pokrmů tepelně neupravených (tatarský biftek) jen těsně před konzumací. Největší riziko je používání syrových vajec z domácích chovů, a to zejména do krémů. Je to však opět jen kvůli riziku onemocnění salmonelózou (není veterinární kontrola). * Jak je to s minutkami a s grilováním? Dosáhne maso při této kuchyňské úpravě doporučené teploty? Ano, neboť provozní teplota přesáhne 100 °C a úprava minutek trvá obvykle nejméně 5 minut (záleží na druhu masa a na velikosti porce). * Jsou jídla z drůbeže prodávaná ve stáncích s rychlým občerstvením bezpečná? Ano, neboť veškerá drůbež v tržní síti je zdravotně bezpečná a při tepelné úpravě se dosahuje vysoké provozní teploty, která ničí nejen virus, ale i patogenní bakterie vyvolávající alimentární onemocnění. Odpovídá MUDr. Marie Čemusová, vedoucí odboru hygieny výživy a předmětů běžného užívání Hygienické stanice hl. m. Prahy