2°C
Redakční anketa: Nesnášíme únor, ale přežít se musí!
Naštěstí zbývá jen pár posledních dní nejnesympatičtějšího měsíce v roce – a budeme ho mít za sebou. Jak si čekání na březen zpříjemňujeme v redakci?
Majka Dvořáková, redaktorka magazínu Blesk pro ženy
Majka DvořákováAutor: archiv redakceJasně, že v březnu bývá ještě pěkná zima, ale v tomhle měsíci je obrovská naděje, že už bude brzy konec. Že vyleze sluníčko, že sundáme nebo alespoň rozepneme bundy, že se zamilujeme, že budeme mít chuť na sex, že zmizí depky… Takže se celý únor modlím, abych těch nesnesitelných osmadvacet dní přežila. Letos jsem své čekání vyřešila odjezdem na samotu, rozděláním ohně a pečením buřtů. Byl to můj nádech a zároveň rituál, který říkal: Únore, máš to už za pár.
Radka Wallerová, redaktorka webu bleskprozeny.cz
Radka WallerováAutor: archivÚnor mi připomíná pořekadlo "mládí v hajzlu a do důchodu daleko". Už se nedá čekat celkem zábavná bílá zima, ale taky ještě není teplo a sluníčko jako na jaře. Unavuje mě nedostatek světla, fakt, že doma si pořád předáváme kašel, a že když se odněkud vrátíme, musíme roztopit kamna, abychom doma nezmrzli. Co s tím? Zimní splíny jsem léčila vínem, ale to už taky nezabírá, a jelikož nechci propadnout čokoládě, začínám si ordinovat pohyb venku – není to nic, co čeho by se mi chtělo, ale pokud se překonám, mám po pár kilometrech výletu pocit, že už ve vzduchu to jaro trochu cítit je, a taky moje nálada se zlepšuje. Navíc jsem se rozhodla, že začnu chodit na fyzioterapii, protože mě dost bolí ze sezení v práci a poflakování se doma záda.
Brigita Zemen, redaktorka webu bleskprozeny.cz
Brigita ZemenAutor: archiv redaktorkyOtloukánek únor má jednu jedinou výhodu, a tou je "jenom" 28 dní. Nemám ho ráda ze stejného důvodu jako zřejmě všichni ostatní – je prostě furt zima a já už chci jaro, sluníčko a zimní bundu narvat hluboko do skříně. Takže si po vzoru krásek z Hollywoodu koupím barevnou rtěnku a barevné oxfordy, aby mě jaro nezastihlo nepřipravenou. A dokud bude ještě ten zatracenej únor, budu se s nimi alespoň mazlit. Pod peřinou. U topení.
Alena Dušková, redaktorka magazínu Blesk pro ženy
Redaktorka Alena DuškováAutor: archivÚnor pro mě nemá konce. Mám pocit, že se přes bláto či rozbředlý sníh k jaru už neprobrodím. Dny mají nepříjemnou šedou clonu, já zase nedostatek odolnosti. Každý problém mi připadá nějak horší a neřešitelnější. Zimní kabát a neustálý proces oblékání a svlékání už nemůžu vystát. Co mi pomáhá tento měsíc přežít? Vědomí, že se v něm narodila velká část mojí rodiny. Potažmo mám tedy i já počátek v únoru. Ale stejně čekám na březen jako na smilování!
Marie Šilhová, redaktorka webu bleskprozeny.cz
Marie ŠilhováAutor: archivJe pravda, že únor, ačkoliv je nejkratší, mně osobně připadá nejdelší ze všech měsíců. Už je to totiž dlouho od Vánoc, které zpříjemňují zimu, ale ještě pořád je to dost daleko do jara. Prostě je to takový „měsíc ničeho“. Takže se snažím utěšovat faktem, že je to pouhých 28 dnů, se kterými se musím nějak vypořádat. A jak na to? Bedlivě sleduji každý, byť sebemenší paprsek slunce, který ohlašuje, že jaro prostě přijde! Vystrčím tvář na sluníčko a nasávám energii. Když vím, že v nejbližší době nedají mraky šanci slunci prostoupit, tak prostě seberu telefon a zavolám nějaké dobré duši, která mě tou energií dobije. Prostě se toho února člověk nesmí tak bát a podléhat mu už 31. ledna.
-
Související články
Měla to být „jen“ anketa pro posluchače veřejnoprávního média. Rozhodovali o tom, kdo byl nejzápornější …
Klíčová slova:
anketa, únor, vztahy, jak přežít
Diskuse ke článku
.
