Cyril /Střelec/ & Věnceslava /Rak/ Jejich vztah začal na Slovensku. Věnceslava (47) a Cyril (48) byli v té době vysokoškoláky a členy turistického oddílu. V začátcích své lásky spolu chodili hlavně po Slovenském rudohoří. Věnceslava dokončila studium na vysoké škole ve stejném roce, kdy se seznámili. O dva roky později - 4. února 1984 - se vzali. Jelikož Cyril má šest sourozenců, svatebčanů bylo opravdu hodně. Oba jsou věřící, a tak si společnou domácnost zařídili až po svatbě. "My, křesťané, máme svět v tomto smyslu tak nějak složitější. Jsme přesvědčení, že svatba je začátkem něčeho nového v životě," říká Věnceslava. Poté, co se stala paní Svobodovou, vyměnila obor dětské chirurgie za neurologii. Devět měsíců po svatbě se manželům narodila dvojčata - synové. Jména podle světců Chtěli je pojmenovat podle historicky doložených sourozenců, ale odmítli Cyrila a Metoděje, zejména jejich otec si nepřál v rodině dalšího Cyrila. A tak padl nápad se jmény sourozenců ze starého Říma: Kosmase a Damiána. "Když jsme nedávno synům oznámili, jak se mohli jmenovat, docela si oddechli, že jsme ten nápad nedotáhli do konce," usmívá se šéf české diplomacie. Prvorození synové se jmenují Vojtěch (20) a Radim (20) - po sourozencích z rodu Slavníkovců. A prý jsou se jmény spokojení. O necelé tři roky později dali Svobodovi dalšímu synovi jméno Václav (17) a po dalších dvou letech si vybrali jméno Norbert (15). Věnceslava byla na mateřské dovolené celkem osm let. "Nástup do práce byl pro mě šok. Zpočátku jsem samozřejmě pracovala jen na půl úvazku. A když mě práce příliš vtahovala, říkala jsem si, že děti a rodina jsou pro mě prioritou," vzpomíná lékařka. Pochvaluje si, že manžel se jí snažil pomáhat. "Nechápu, jak si někdo může dovolit vychovávat puberťáky sám," kroutí hlavou. Samí Štíři Manželé Svobodovi jsou přesvědčeni, že každá rodina by měla mít své rituály. Sami jich mají víc než dost. Narozeniny slaví společně, jednotlivě to prý nemá smysl, protože synové je mají v rozpětí pouhých deseti dnů, a to od 26. října do 6. listopadu. Všichni kluci se tedy narodili ve znamení Štíra. A právě proto Cyril Svoboda na astrologická znamení nevěří. Každý z jeho synů je prý úplně jiný. A nejvíc rozdílů je právě mezi dvojčaty. Jsou si ze všech sourozenců i nejméně podobní. Ale Věnceslava horoskopy hájí. "Věřím, že každé znamení má něco charakteristického. A naši kluci jsou jasně Štíři. Se Štíry se musí zacházet velmi opatrně, protože jinak vás bodnou tím svým ocáskem a může z toho být konflikt. No a o mém muži také platí, že je Střelec. Rozhoduje se rychle a snadno, bije se za právo a spravedlnost," vysvětluje žena ministra zahraničních věcí. V minulosti pekla každému ze svých synů k narozeninám jeho "osobní" dort, ale teď už stačí jeden pro všechny dohromady. Své narozeniny slaví chlapci společně, a tak si užívají spíš při oslavě jmenin. Každá taková oslava prý má svůj rituál. Svátek Vojtěcha (20) slaví rodina putováním na Levý Hradec, kam jezdívali na kolech. Když má svátek druhé dvojče - Radim (20) - uspořádají velkou rodinnou večeři. Na svátek Václava (17) organizují pro celou vesnici Václavskou pouť ke kapličce v Orlických horách a jmeniny Norberta (15) slaví návštěvou kláštera Premonstrátů na Strahově, kde jsou uloženy ostatky zakladatele řádu svatého Norberta. Povinně pak všichni jdou na večeři do restaurace, a to podle Norbertovy volby. Nejhorší jsou výčitky Jediný spor, který v manželství Cyrila a Věnceslavy přetrvává, je kvůli telefonování. Věnceslava by byla raději, kdyby se jí manžel telefonicky ozýval častěji. Navíc by vždycky chtěla vědět, jestli stihne přijít domů k večeři, nebo ne. Cyril Svoboda dobře ví, co mu jeho žena zazlívá a přiznává, že někdy se do své práce v Černínském paláci příliš ponoří. Každopádně se dušuje, že začíná na problému pracovat a snaží se telefonovat domů častěji. Takže vlastně vážný problém nemají. Jak sami říkají, je to proto, že žádný mít nechtějí. "Manžela jsem nikdy neslyšela křičet. Někdy zvýší hlas na děti. Já si jednou za čas zařvu a pak si před ním připadám divně. V tu ránu toho lituji. Nedá se s ním hádat, on se prostě nehádá," říká Věnceslava a její muž svůj přístup vysvětluje: "Držím se dvou zásad. Ta první je: Nemá zapadat slunce nad hněvem člověka. To znamená, že druhý den by se mělo zapomenout, co špatného se stalo. Jakmile v sobě křivdu živíte, deformujete vzájemné vztahy. Druhá zkušenost platí obecně: na negativní věci se má rychle zapomínat. Jakmile si je člověk pamatuje, brání mu to v tom, aby znovu nalezl vztah. Nejhorší je cesta připomínání a výčitek," míní Cyril Svoboda. Když se někdy setká s tím, že se lidé sužují křivdami, které se staly třeba už před pěti lety, nechápe to. "Nic už s tím nenadělají. Jediná přítomnost je to, co máme. Minulost utekla mezi prsty a kdo ví, jaká bude budoucnost," filosofuje ministr.