5°C
Bylo mi asi jedenáct let, ale pamatuji si tu absurdní událost jako by se stala včera. V obýváku proti sobě stojí máma s tátou a spustí slovní přestřelku, nad kterou by vztahoví terapeuti, ale i češtináři, jen kroutili hlavou. „Správně se říká kuchyň. U nás doma jsme teda měli jedině kuchyň,“ říká máma se zvýšeným tónem. „To teda ne, u nás se říkalo kuchyně,“ stál si za svou pravdou zase táta. Obě varianty jsou samozřejmě v souladu s Pravidly českého pravopisu, jen v každé rodině se používala pouze jedna z nich. Nicméně narážky na rozdílný dialekt i zvyklosti mezi mámou, jakožto rodilou Pražačkou, a tátou Jihočechem, byly celkem časté. Nemusíte ale nutně pocházet z jiného kraje. Z každé rodiny si neseme jedinečné návyky a rituály, které můžou později ve vztahu způsobit doslova katastrofu.
Ranní ptáčata a sovy
Aby vztah fungoval, měli by partneři sdílet společný čas. Toho je v současné době ale nedostatek, a když pak partneři mají odlišný denní režim, je to problém. Zatímco ptáčata chodí spát se slepicemi a o víkendu vstávají ve stejnou brzkou hodinu jako v pracovním týdnu, sovy usínají po půlnoci a o víkendu dospávají deficit. Tyto návyky si obvykle už neseme právě z dětství. Když jsem nějaký čas bydlela v rodině mého tehdejšího přítele, tak tatínek o víkendu vstával s kokrháním kohouta, zatímco maminka někdy až před polednem. Teprve kolem poledne snídala, takže oběd byl na stole až kolem půl třetí. V jiných rodinách se zase musí obědvat přesně kolem poledne a přes to nejede vlak.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
