2°C
Pomoc! Chovám se jak vlastní matka! Proč jsme si podobné, i když nechceme?
Stalo se to určitě každé z nás: dostaly jsme se do nějaké situace a v hlavě nám problikla otázka: "Koho si tak jenom připomínám?" Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat a člověku se v hlavě s mírnou hrůzou rozsvítilo: mou matku! Přesně to, o čem jste byla přesvědčena, že nikdy nebudete říkat, dělat nebo nosit, teď vidíte na vlastní oči na sobě! V čem se matkám tak podobáme a proč?
Polévka je grund
...Autor: Shutterstock.com"Jak bylo ve škole, ptám se takhle syna. Dobře, odpoví. Dobře, takže jako za tři? vypadla ze mne odpověď, kterou jsem jako dítě z hloubi duše nenáviděla," vzpomíná sedmatřicetiletá Klára. "Vždycky to říkala máma a já měla jeden jediný pocit: když mi nemá co říct, když chce reagovat takovým trapným klišé, tak ať se mnou raději nemluví. Uběhlo pár let a sem tam mi to z pusy vyjede taky. A nejhorší je, že mi to nepřijde tak strašný, že mi to vlastně přijde docela vtipný."
Všem se omlouvám
"Moje máma byla vždycky strašně nervní, když něco nebylo perfektní, a navíc ještě byla vztahovačná. Vždycky jsme museli pečlivě vážit slova, když jsme zrovna věci nechválili. Máma se ale naštvala, i když jsme jen zmínili, že na společných prázdninách pršelo. Vždycky se tak trochu urazila a ironicky prohlásila, že za počasí tedy fakt nemůže a že se všem teda omlouvá," vzpomíná dvaačtyřicetiletá Iveta. "Vždycky jsem si z toho dělala legraci před manželem. Jenže před rokem v létě jsme nějak řešili grilování, nakonec byla večer zima a děti byly zklamané. Moje reakce? No tak se všem omlouvám, že bylo hnusně, příště se pokusím to nějak zařídit. Kdyby se na mě v tu chvíli Tomáš nepodíval, asi by mi ani nedošlo, že mluvím úplně stejně jako máma."
...Autor: ShutterstockVlasy, boty, pletáž
"Jednou jsem byla na vodě s partou přátel z bývalého turistického oddílu, který funguje dlouho. Vodu jezdili naši rodiče, teď my a bereme tam svoje děti. Jednou mi jeden mámin kámoš řekl Lenko, tedy jménem mámy," vypráví devětatřicetiletá Petra. "Doma jsem se pořádně podívala do zrcadla a viděla mámu: stejné mikádo, stejné oblečení, protože – jak říká máma – volím pletáž, která je vlídná k mým tvarům. Kopie. Trochu mě to vyděsilo, protože jsem ji nikdy nebrala jako nějak zvlášť šmrncovní ženskou a u sebe jsem – evidentně mylně – měla trochu jiný pocit."
...Autor: ShutterstockVlastním rodičům se podobáme, ať chceme nebo ne. Je to náš nevyhnutelný osud, nebo máme šanci být jiné?
Vaše volba
Důvody, proč se rodičům podobáme, jsou jasné: nejen zděděné dispozice, ale i naučené chování, to všechno se prostě zákonitě musí někde projevit. Na druhou stranu: obě jste individuality a různé osobnosti, a pokud vám něco na vlastním chování vadí, lze to změnit. "Můžete si vědomě vybrat jiný způsob a svou vlastní cestu," říká americký neurobiolog Dan Siegel a dodává: "Chcete-li něco změnit – a může to být třeba závislost na sladkém – je potřeba porozumět kořenu problému." Pokud vám tedy vadí, že se v něčem stáváte vlastní matkou, a nechcete taková být, protože víte, jak to bylo pro okolí náročné, je potřeba zjistit, proč se tak chováte, proč vám to vadí, a pak se vědomě snažit o změnu. Dobrá zpráva je, že vždycky máte šanci.
...Autor: Shutterstock.com
Klíčová slova:
láska a vztahy, matka a dcera, rodina, soužití
Diskuse ke článku
.
