7 důvodů, proč bychom si měli vážit starších lidí

  • Každý starší člověk má příběh, který může vyprávět
    17. dubna 2016 | 06:00

    Možná vám vaše důchodkyně ze sousedního domu zrovna nepřipomíná šarmantní starou dámu v letech, která s úsměvem rozsévá životní moudrost. Ani ten hádavý a nerudný stařík z fronty na poště není prototypem zkušeného starce a filozofa. Ale každý starší člověk si zaslouží náš respekt a úctu. Zde je jen několik hlavních důvodů.

  • Jsou na světě déle

     

    Někteří senioři jsou na svátky osamělí. Zkusme jim naslouchat
    Tak to je snad jasné, že jsou na světě déle, řeknete si možná. Ale nikdo z nás neví, čím vším si museli projít. Co všechno museli překonat, jaké bolesti, překážky a zkoušky. Už jen za to by měli mít naši plnou podporu a porozumění.

     

  • Mají spoustu zkušeností

    ...
    Navíc oni tu cestu, kterou v životě šlapeme my, už před nějakou dobou prošli. I když zrovna nejsou dětští psychologové nebo genetičtí inženýři a i když se doba mění, mnohé jejich zkušenosti mohou být pro nás obohacení. Vědí o tom, jak vyjít s nepříjemnými lidmi. Jak odpočívat, kde brát radost ze života. Jak přežít dospívání dětí, ztrátu blízkých, krizi středního věku. V tom všem nám mohou být inspirací nebo alespoň zdrojem příběhů ze života.

     

  • Mají ale i zcela jiné životní zkušenosti než my

    V Česku nejčastěji na kole umírají lidé nad 65 let mimo obci a bez cizího zavinění
    Zažili ale i úplně jiný svět, než je ten dnešní. Čím víc budete se staršími lidmi mluvit, tím víc si uvědomíte, že některé věci jsou v životě důležité a ty se nemění, a to bez ohledu na technologie, kterými jsme obklopeni. A naopak – jejich zkušenost z jiné doby může projasnit a osvětlit to, co my nyní nevidíme nebo nemáme čas vidět.

     

  • Zažili věci, které si nedovedeme představit

    ...
    Mnozí lidé se dojímají nad osudy filmových hrdinů a roní slzy nad nešťastnou láskou seriálových hrdinek. Jiní zkoušejí kouzlo pěstování vlastních plodin na zahrádkách a pečení domácího chleba. Pro některé z našich dědečků a babiček to ale kdysi byl běžný život. Strach o druhé, strach o budoucnost, strach o přežití, ať již ve válce nebo v komunistickém režimu. Nesou s sebou kus historie, kterou bychom měli znát.

  • Mohou vyprávět o různých lidských osudech

    ...
    Nejen jejich vlastní osudy, ale i osudy jejich blízkých mohou být zajímavým zdrojem informací. "Mojí babičce zemřelo první dítě dva dny po porodu. Bylo to někdy kolem roku 1940," říká čtyřicetiletá Veronika. "Když ještě žila, někdy nám o tom vyprávěla. Myslela jsem na ni kolem svých dvou porodů, a vždycky když některé kamarádky řeší nějaký nekomfort v porodnici, vzpomenu si na ni. Že by dala cokoliv za možnost dát chlapečkovi antibiotika."

     

  • Mohou vědět víc, než si myslíme

    Policisté zadrželi seniora dealera
    Možná zrovna nehýří nějakými moudry nebo citáty. Nebo neumějí svou zkušenost popsat v dechberoucích pamětech a máte pocit, že svou historku opakují pořád dokola. Tak se ptejte na to, co vás zajímá. Jaký vztah měli ke svým rodičům, báli se jich, měli respekt? Jaké měli dětství, co by chtěli prožít jinak? Po čem toužili, jestli se jim to splnilo? Čeho litují a co by v životě dělali častěji? A co by nedělali vůbec, kdyby měli možnost vrátit čas? Každý starší člověk je v tomto směru jedinečnou zásobárnou zajímavého pohledu na život.

  • I oni se mohou pořád učit od nás

    ...
    A na jednu věc nezapomínejte. Člověk se učí celý život. I vy jim můžete díky svým zkušenostem a svému pohledu na svět přinést do života spoustu zajímavého. Mohou díky vám leckoho pochopit, leckomu odpustit. Váš vztah funguje v obou směrech. Moudrý stařec, jehož poslouchá celá vesnice, bývá  moudrý jen tehdy, pokud stále naslouchá svému okolí.

Autor: is
Diskuse ke článku
.
DesktopMobile