S košíkem na louku | Pro ženy | Blesk.cz

S košíkem na louku

2. září 2008 | 14:20

Některé jedlé houby můžete, s nadsázkou řečeno, sklízet srpem nebo kosou – rostou totiž v trávě, na loukách a pastvinách. Patří k nim hlavně špičky, čirůvky a šťavnatky.

Houby v trávě, na loukách, pastvinách, zahradách a v sadech nevzbuzují u houbařů velký zájem. A je to škoda, vždyť mnohé z nich chutnají lépe než houby lesní. Navíc stačí dojít třeba kousek za chalupu, a máte večeři pro celou společnost, protože tyto houby rostou ve skupinách. Kromě špiček, čirůvek a některých šťavnatek zkuste také pečárky, hnojníky a kropenatce.

Vyzkoušejte špičky
Jsou doslova předurčené do polévek, například kulajda se díky špičkám promění v báseň na talíři. Špička obecná s plochým, okrově zbarveným kloboukem roste na trávnících, v sadech, parcích, ale i v řídkých, prosvětlených lesích. Na vaření sbírejte jen klobouk. Velice chutná je i špička česneková s okrovým až hnědým kloboukem. Vyskytuje se jednotlivě i ve skupinách v trávě, ale také na rozkládajícím se dřevě jehličnanů a listnáčů a v lesích na spadaném jehličí.
Většinu jedlých špiček najdete od června do září, ale třeba špička travní roste až do října (z ní se sbírá jen klobouk).

Špička obecná
Špička obecná
Autor: Velký atlas hub (Ottovo nakladatelství) a Houby - určování a sběr (IKAR)

Čirůvky a šťavnatky
Trávu mají rády také mnohé čirůvky rostoucí od dubna až do prosince. Čirůvku dvoubarvou s okrovým až béžovým kloboukem najdete ve velkém množství na trávě, pastvinách, v sadech a zahradách. Čirůvka violková s kloboukem okrové až nažloutlé barvy je naopak dost vzácná. Dá se zahlédnout jednotlivě nebo ve skupinách v humusu a trávě listnatých a jehličnatých lesů, ale i v parcích a zahradách. Čirůvku fialovou najdete v parcích a sadech bohatých na humus, ale i v jehličnatých a

listnatých lesích. Zkuste ji do polévek, omáček i k nakládání do octového nálevu. Čirůvka špinavá se objevuje už v létě zejména na trávě, pastvinách a parcích a zahradách. Čirůvku zamlženou také nasbíráte na loukách, pastvinách, zahradách a v sadech, kde se jí dobře daří. A co s ní? Společně s čirůvkou dvoubarvou ji zpracujte na houbové matesy.
Všechny jmenované čirůvky jsou jedlé. A některé z nich dokonce perspektivní i pro zdraví, například čirůvka topolová slibuje protisrážlivé účinky a také potlačení imunitní reakce organismu (tento efekt by se mohl využívat při transplantacích orgánů).
V trávě se dají sbírat i některé šťavnatky, zejména jedlá šťavnatka krvavá se šarlatově červeným až oranžovým kloboukem, a šťavnatka šarlatová (klobouk je třešňově červený), které jsou pro svou barevnost vhodné na sterilování ve směsi hub nebo do omáček.

Bedly
Sbíhají se vám sliny, jen se řekne řízek z bedly? Z jedlých bedel je nejznámější bedla vysoká, která má v mládí kulovitý, pak zvoncovitý až plochý, bělavý klobouk se šedohnědými šupinami. Často roste v trávě a v odpadu v listnatých i jehličnatých lesích a parcích. Jí se podobá bedla červenající, která je k vidění na stejných místech. Další jedlé houby zastupuje bedla Konradova, bedla útlá a bedla zardělá. Naopak se mějte na pozoru před jedovatými bedlou chřapáčovou a bedlou ostrošupinnou. Oběma se daří hlavně u cest, v parcích, zahradách a snad symbolicky i na hřbitovech.

Co je škoda přehlédnout
Pochutnat si můžete i na houbě s poetickým jménem závojenka podtrnka. Pokud je na jaře dost vláhy, roste hojně v zahradách, sadech a příkopech. Objevuje se však výhradně pod ovocnými dřevinami (jabloň, švestka, hrušeň, třešeň) a některými keři (trnka, ostružník, růže). Závojenka trochu klame tělem: mladá houba má šedavý až bílý zvoncovitý klobouk, později rozložený a nepravidelně zprohýbaný. Existuje mnoho druhů závojenek a některé rostou i v lesích, těch si ale nevšímejte, protože mohou být jedovaté.

Závojenka podtrnka
Závojenka podtrnka
Autor: Velký atlas hub (Ottovo nakladatelství) a Houby - určování a sběr (IKAR)

Autor: Jiří Houser
Klíčová slova: hobby, houby, louka, špičky, čirůvky
Související články