Lepidla jsou tak běžnou součástí našeho života, že když někdy "stávkují" a dvě plochy u sebe držet nechtějí, asi vás napadne – nekoupili jsme závadný výrobek? Přitom jste spíš špatně zvolili samo lepidlo. Výběr správného druhu spojovacího materiálu je totiž základ úspěchu. Proč? Musíte splnit dvě podmínky. Hmota, kterou použijete na spojení, má sama vykazovat pevnou molekulární soudržnost. Co to znamená v praxi? Vezměte si obyčejný škrob – tedy přírodní lepidlo. Když jeho vrstva vyschne, také ztvrdne. Jakmile jím slepíte k sobě dva papíry, splníte i druhou podmínku. Škrob totiž chemicky přilne k papíru, mezi nimi vznikne pevný spoj. Záleží tedy nejen na tuhosti pojiva samotného, ale také na jeho schopnosti pevně přilnout ke spojovanému materiálu. Je tedy jasné, že se škrobem neuspějete při lepení kovu nebo plastu. Proč ale nebude stačit třeba na nohu od židle? Není prostě tak pevný, aby udržel větší mechanické namáhání. A jsme u třetí podmínky pro výběr správného lepidla: Měli byste znát nejen vlastnosti lepidel a spojovaných materiálů, ale i způsob, jakým budou lepené materiály namáhány.
Jaká tedy vybrat lepidla a na co je lze použít? Z chemického hlediska je můžeme rozdělit na dvě skupiny – přírodní a syntetická. Tentokrát probereme ta první, ve druhém dílu se budeme věnovat syntetickým výrobkům.

Anorganická a minerální lepidla

Pro lepení linolea a parket se dříve často používala asfaltová lepidla. Dnes se nahrazují syntetickými, asfaltová báze se ale stále uplatňuje ve stavebnictví, tam kde je třeba vytvořit voděodolnou vrstvu. Například hydroizolační asfaltové lepidlo Parastick je roztok asfaltu, speciálního kaučuku a pryskyřice v kapalném prostředí. Vyznačuje se vysokou lepivostí a pevností lepeného spoje i za nízkých teplot. Hodí se k lepení asfaltových pásů, dále jako penetračně adhezní mezivrstva pod asfaltové zálivky nebo také pro lepení dlaždic v exteriéru (terasy, ploché střechy). Pro venkovní použití, například k lepení hydroizolačních pásů na střechy, se používá i lepidlo Colle Par.

Lepidla metalická (na bázi kovů) bývají obvykle dvousložková – metalický prvek musíte smíchat s epoxidovým. Využijete je k opravám v domácnosti, tam kde došlo k narušení kovů. Například ocelová tyčinka M 8100 se hodí na opravy závitů nebo potrubí ze železa a litiny, ale také ke slepení železných a litinových dílů. Hliníková tyčinka M 8102 je určená na rychlé nekorodující opravy hliníku a jeho slitin na lodích, karoseriích automobilů, blocích motorů a převodovek. Měděnou tyčinkou M 8105 zase rychle opravíte trhliny, průsaky a netěsnosti i vlhké a mokré plochy na potrubích, topných tělesech, mrazicích a klimatizačních zařízeních. Tato metalická lepidla (spíše je najdete pod názvem tmely) velmi pevně "svážou" rovněž sklo, keramiku, beton a tvrdé plasty. Stejně jako metalická, tak i dvousložková lepidla keramická (rovněž s epoxidovým základem) vykazují mimořádnou pevnost a odolnost vůči vodě, olejům a vysokým teplotám. Keramické epoxidové lepidlo slepí téměř všechno kromě měkčeného PVC a gumy. Jinak je vhodné i na spojení různých materiálů – například dřeva s kovem – a obstojí i při velké mechanické zátěži.

Organická lepidla

Jedním z nejstarších druhů jsou glutinová lepidla (klihy). Z jakých základních surovin se vyrábějí? Jde o kolagen z kůže a kostí zvířat. Malé balení (třeba lahvička Pegante 86, nebo sáček granulovaného klihu od firmy Auhagen) se doma hodí, vždyť "rozklížená" židle nebo dvířka od skříňky nejsou v přesušených bytech nic výjimečného. Železniční modeláři využijí klih na tvorbu podkladů pro kolejiště, domečků a stromů. Bobtnání lepidla na bázi klihu znají možná i ti, kdo už někdy tapetovali papírovými tapetami.

Stejně jako klihy, také albuminová lepidla z bílkovin mléčného albuminu nebo krevního albuminu a kaseinová lepidla z bílkoviny mléčného kvašení kaseinu vytvářejí spoje na principu ztvrdnutí po odpaření vody. Ovšem vodě neodolají, takže je nemůžete použít ve vlhkém prostředí. Používají se podobně jako škrobová a celulózová pojiva hlavně průmyslově v obalových technologiích – jako přírodními a zdraví neškodnými materiály se jimi lepí například potravinové obaly. Dextrinová lepidla mají tu výhodu, že v tenké vrstvě přilnou k papíru a pak je stačí navlhčit a znovu lepí. Kde se to hodí? Určitě si vybavíte třeba poštovní obálky.

Naopak nejběžnějším organickým přírodním hobby lepidlem je určitě klovatina neboli arabská guma. Takzvaná pravá klovatina se vyrábí ze šťávy některých akácií. Výborně lepí papír, karton a slabé dřevo. Její přednosti? Jako zdraví neškodný materiál ji mohou bez problémů používat při svých prvních výtvarných pokusech i děti.

ANKETA

Netrpělivost moderátorky Kateřiny Duškové

S lepidly v domácnosti mám zkušenosti jako skoro každý. Ty dobré, jakmile něco pořádně drží, i ty tak trochu veselé, když nechtěně slepíte prsty, vlasy nebo psovi srst. Mám ráda vteřinová lepidla, protože jsem netrpělivá a nechci čekat hodiny, než spoj zatvrdne. Jenže zase mají jednu nevýhodu – neslepí všechno, musí se hodně pečlivě vybírat, na co je které vhodné.