Někdo ztratí v kritické chvíli pevnou půdu pod nohama, jiný naopak ještě znásobí svou vnitřní sílu a energii. Proč někdo takovou ránu osudu nezvládne a jiný z ní naopak ještě vytěží něco navíc? Protože každý má různé schopnosti, jak krize zvládat.

Podle psycholožky Mgr. Michaely Sokoliové mají už děti úžasnou vnitřní sílu. Rychle regenerují a uzdravují se z drobných fyzických i psychických zranění. Příroda tak mláďata chrání.

Komu sudičky nenadělily stabilitu a odolnost, musí to v dospělosti dohnat a vytvořit si vlastní strategie, jak se vyrovnat s obtížemi. Právě to je nakonec výhoda, kterou člověk překonáním krize získá. Naučí se těžké chvíle zvládat. Není to však schopnost, kterou bychom uměli používat ve všech oblastech života stejně. V něčem jsme odolnější, v jiném už méně.

Prožíváte-li krizi, svěřte se někomu.

Autor: SHUTTERSTOCK.COM

Pocity, které krize spouštějí
Jenom když rozumíte sama sobě, můžete se ve svých pocitech vyznat a dokážete je zpracovat. Nepotlačujte zbytečně slzy. Hněv a smutek je přirozená reakce na to, co vás zranilo. Nemá smysl zahánět žal léky, alkoholem nebo útěkem od reality. S tím, co v dané situaci uděláte a jak zareagujete, byste se měla ztotožňovat. Musí to být v souladu s vaším vnitřním přesvědčením.

Oběť osudu?
"Proč se to muselo stát zrovna mně? Život je nespravedlivý!" Zní vám to povědomě? Neposkytujte negativním emocím větší prostor, než je nutné. Nehledejte za svým zklamáním univerzální pravdy nebo vyšší síly. Každá překážka neznamená trest a není výsledkem řízení osudu. Zkuste se k nim postavit jako bojovnice. Hledejte za svým problémem především sama sebe. Neudělala jste zkoušku? Příště se tedy připravte lépe. Tímto způsobem převezmete za svůj život odpovědnost a udržíte situaci ve snesitelných mezích. Nelitujte se a neomdlívejte z pocitu bezmocnosti. Udělejte něco konkrétního, aby se to špatné změnilo k lepšímu.

Jasně si odpovězte na tyto otázky:

- Co teď musím udělat?
- Jak mohu situaci zlepšit?
- Co k tomu potřebuji?
- Kdo mi může pomoci?

Popovídejte si s někým
Prožíváte-li krizi, svěřte se někomu. Když s někým proberete, co vás trápí, uslyšíte na svůj problém i jiný názor.Těžká situace vás přestane tolik děsit. Otevřou se vám nové možnosti jejího řešení.

Buďte optimistická a realistická
Abyste se naučila zvládat životní krize a dokázala se z nich poučit, musíte brát život takový, jaký je. Nic si nepřikrašlujte. Trampoty, které zrovna prožíváte, vnímejte jako dočasné. Na to vše potřebujete mít nezbytnou dávku životního optimismu. Ale i ten se dá natrénovat! Naučte se chválit za pozitivní věci. A važte si svých schopností a vlastností. Například: Mám úspěch, protože jsem odvedla dobrou práci. To není sebechvála, ale konstatování, které buduje vaše sebevědomí.