Kromě úspěšné kariéry modelky si vyzkoušela i zpěv, ale jelikož ji krása a péče o sebe sama provázejí od počátku, rozhodla se začít podnikat, jak jinak než v oblasti krásy. Co dělá bývalá misska, jak vzpomíná na své začátky, životní změny, ale i jak si užívá třeba roli babičky? Nejen o tom se rozpovídala v dnešním rozhovoru.

VIDEO: Miss Československo Ivana Christová: Proč nemá vítěznou korunku?

Když se na chvíli vrátíme zpátky do minulosti, jak moc se vám změnil život, když jste se stala první československou Miss ČSSR 1989?

Změnil se o 180 stupňů, po vítězství jsem se najednou stala známou osobou, což pro osmnáctiletou dívku z Prešova nebylo jednoduché. Už při mém zvolení diváci v Paláci kultury a sportu v Ostravě pískali a mě to tenkrát hodně mrzelo. Tehdy se na volbu Miss dívala skoro celá republika. Tohle mě zasáhlo tak, že se ve mně probudila touha něco dokázat, což se mi v profesionálním modelingu, myslím, i povedlo. V roce 1989 jsem zvítězila na mezinárodní soutěži krásy Miss Maja International 1989 a po vítězství jsem uzavřela spolupráci s nejprestižnější světovou agenturou Elite Model Look. Práce modelky byla náročná, vyžadovala disciplínu, zato jsem poznala spoustu úžasných a zajímavých lidí, procestovala jsem skoro celý svět a mám fantastické vzpomínky a dlouholetá přátelství.

Co vám tento titul vzal? 

Řekla bych, že mi stejně jako každému, kdo vystoupil ze své komfortní zóny a pustil se do mnohdy nelítostných vln showbyznysu, vzal především soukromí. Mnoho let o mně některá média psala naprosto lživé články. Nejvíc mi vadilo zasahování do mého soukromí a rozebírání mé rodiny, ale chápu, že je to bohužel jakási daň za úspěch. Prostě nebylo jednoduché to ustát a před 18 lety jsem se rozhodla pro změnu, ze showbyznysu jsem odešla a začala podnikat v oblasti krásy, čemuž se věnuji s láskou doposud.

Jaké bylo vaše nejtěžší životní období? 

Když jsem po narození dcery Daniely zůstala na vše sama. Žila jsem tehdy v Paříži. Musela jsem se sama postarat o to, že budeme mít z čeho žít. Bylo to pro mě opravdu těžké, a to i po psychické stránce, ale zvládly jsme to. Myslím, že i kvůli tomu jsme si s dcerou a maminkou velmi blízké a víme, že se jedna na druhou můžeme stoprocentně spolehnout.

Jak se vám tehdy podařilo skloubit kariéru a péči o dítě?

V tomto nejtěžším životním období mi maximálně pomohla moje úžasná maminka Otílie, která mi malou Danielku pomáhala vychovávat. Cestovaly jsme spolu, a já jsem tak mohla pracovat a postarat se o nás a přitom dělat to, co mě bavilo.

A co babičkovství, jak si užíváte tuto roli?

Roli babičky si užívám naplno, moje vnučka Zojka má dnes 3 roky a je velmi temperamentní, stejně jako já. Ráda tancuje, hraje divadlo a zpívá. Společný čas s ní a celou rodinou si tedy moc užívám. Jako babička se cítím dobře a je to určitě další zajímavá kapitola mého života, za kterou jsem ráda, že ji mohu prožívat.