Spisovatelka Irena Obermannová (43) napsala knihu "Deník šílené manželky", ve které popsala své trable s rozvodem. Díky spoustě životních příběhů, které vyslechne, má pořád o čem psát. "Někdy mě štve, jak je literární svět, zaprděný'," přiznává úspěšná autorka. * Máte pevnou pracovní dobu, nebo píšete, když "máte slinu"? Snažím se sedět u stroje od osmi ráno asi do dvou hodin odpoledne a večer pak text upravuju. Na múzy už moc nespoléhám, jsou hrozně nespolehlivý. Když byly dcery malé, psala jsem v noci, ale pak jsem byla jen kost a kůže, a tak jsem toho radši nechala. * Kterou knihu jste napsala nejrychleji? Tu poslední, "Nezavěšujte se". * Čím to podle vás je? Tou knihou jsem relaxovala po těžké práci na seriálu. Těšila jsem se na ni, proto to šlo tak rychle. * Začala jste psát až po rozvodu, byl to pro vás jediný impuls? Psala jsem vždycky, ale teprve kniha o mém rozvodu byla úspěšná. * Jaká pozitiva rozvod ženě přinese? Žena se může osamostatnit, osvobodit, najednou je svým pánem. Může, ale nemusí. Většinou to záleží na její seberealizaci, ta je hodně důležitá. * Už jste pochopila, proč se spolu muž se ženou vlastně pokoušejí žít? Asi proto, že se milují. Jenže pořádně nepřemýšlejí o tom, co takové partnerství obnáší. * Nebyly by spolu šťastnější dvě ženy? Žertovaly jsme o tom s kamarádkami, ale myslím, že určitě ne. To erotické pnutí mezi ženou a mužem přeci jen dvěma individualitám umožňuje přežít v tak příšerně těsným spojení. Několikrát jsem jela někam se svou kamarádkou a s dětma a vždycky jsme se nakonec pěkně štvaly. Soužití je těžká věc... * Proč podle vás muži často pronášejí větu: "Neřeš to"? Jestli jsou chlapi v něčem lepší než my, tak je to neřešení problémů. Na druhou stranu musím ale říct, že ve vztahu jim to někdy až závidím. Protože některé problémy by se měly řešit s odstupem, což já neumím. Všechno musím vyřešit hned, okamžitě. Pokud to nejde, nespím kvůli tomu. * Při křtu knihy "Matky to chtěj taky" jste se svlékla jen do kombiné. Udělala jste to kvůli úspěšnému prodeji knihy? Svlíkla jsem se proto, že mě nebaví být pořád introvertní paní spisovatelkou. A protože mám krásné a historicky cenné kombiné. A protože mě někdy štve, jak je literární svět "zaprděný". Ale jinak si myslím, že knihy prodává především jejich obsah. Kdyby to bylo tak jednoduché, to by bylo spisovatelek! * Svlékla byste se na focení do pánského časopisu? Ne. To je něco jiného. To je obchod s ženským tělem. Já nejsem zboží, jsem možná trochu potrhlá, ale vystupuju zásadně jen sama za sebe. * Vaše nová knížka "Nezavěšujte se" bude o ženách, které si přivydělávají sexem po telefonu... Zdůrazňuji, že ta kniha není o sexu. Je hlavně o vztazích a o rodině. Kamarádky, které mají problémy s chlapama, se sestěhují a začnou si vydělávat tímhle způsobem. Ukáže se, že na linku nevolají žádní úchylové, ale lidi, kterým je smutno a mají stejné problémy jako my všichni. Celé je to určitá nadsázka. * Co byste dělala, kdyby vám jedna z dcer oznámila, že si tak přivydělává? Nejsem naivní snad jen v jediné věci - dětem se nedá nic zakázat. Ale hodně věřím na rodinu, na podhoubí, ze kterého kdo vyšel. Moje dcery by se asi tak neživily. * Mluvíte Berenice (14) a Rozárce (20) do výběru partnerů? Rozárka mi přivedla ukázat moc sympatickýho kluka, takže jsem byla spokojená. * A kdyby si přivedla sígra? To už se taky stalo. Ale když mi je voděj ukazovat, tak to snad znamená, že se za mě zatím nestyděj. A že maj ke mně důvěru. Já toho pak vypočítavě využívám k tomu, abych je ovlivňovala. Dcery i přítel o mně říkají, že jsem něžně zakuklený manipulátor. Tvářím se, že nikomu do ničeho nekecám, ale kecám všem a do všeho. * Sledujete reality show? Zatím jsem zahlédla jen pět minut, a to omylem. Je to fenomén dnešní doby a trochu mě to děsí. Mám ráda film" Truman show", který je přesně o reality show. A je to horor. * Přivítáte novou knihu nějakým zajímavým křtem? Ještě nevím, sbírám k tomu teprve síly. Na tom posledním jsem se snažila předstírat, že jsem exhibicionistka a pak jsem se z toho půl roku vzpamatovávala.