Herec David Suchařípa je rozvedený, má syna Daniela (11 let) a se svojí bývalou ženou vychází dobře. Jeho přítelkyně Daniela nebydlí v Praze, což se ale brzy změní, protože se bude stěhovat k Davidovi i se svým synem, který je stejně starý jako ten jeho. Jak se změnil váš život od účinkování v nejsledovanějším seriálu "Ordinace v růžové zahradě"? Jak to myslíte? Tak třeba reakce žen na vás. Přece jen jsou ovlivněné postavou lékaře, kterou hrajete. Nic jsem nezaznamenal. Ještě jinak: ženy v mém okolí po vás šílí... Tak to možná daly najevo vám, ale mně ještě žádná žena výraznou nabídku neudělala. Nějaké dopisy mi ale chodí... Tak ještě jinak: ony žijí v domnění, že jste ten Pan "úžasňák"! Tak to souhlasí, já jsem Pan úžasňák (...smích...). A na kole taky rád jezdíte?No jasně, vždyť je to o mně. Mám pocit, že to píšou na mě (...smích...). Teď vážně, samozřejmě nejsem doktor a nejsem úžasňák. Navíc jedním škrtnutím pera můžou mojí roli naprosto změnit život. Podívejte se na "Langoše" (herec Jiří Langmajer - pozn. red.), jak dopadl (...smích...)! Umíte si představit, že byste byl gynekolog? Amatér (...smích...)? Ne, nechci to zjednodušovat, být lékařem je poslání a je to zodpovědná práce. Ať jste doktor čehokoliv, když uděláte chybnou diagnózu, člověk může zemřít. Když si náš rozhovor nikdo nepřečte, nic se nestane, ale když lékař skalpelem řízne jinam, je to špatné. To máte pravdu, ale vy si pak ten rozhovor přečtete, ne? No to určitě. A schováváte si články, které o vás vyšly? Moc bych chtěl mít člověka, který by mi dělal archiv, já nemám čas všechno sledovat. I když kousek od mého bytu je skvělá trafika, a tam mi paní vždycky oznamuje, kde o mě píšou a kde jsem vyfocený. V jednom bulváru mě naposledy dost pomluvili, nevím, kde to vzniká, ale pravda to není. Soudit se nebudu, nejsem blázen. Jednou jste se mnou letěl z dovolené v Egyptě, což asi netušíte. Jak se vám tam líbilo? No ono to není moc normální létat do Egypta v létě, ale já měl tenkrát jediný volný týden. Bylo to ale fajn, měli jsme hezký hotel a do Luxoru jsme jeli klimatizovaným autobusem. Docela mě pobavil jeden Ostravák, který ležel hned první den na prudkém slunci. Pozdravili jsme se, já ho upozornil, že by to neměl dělat, ale on říkal, že se nemůže spálit. Druhý den jsem viděl celou rodinu s puchýřema, jak se oblečení od hlavy až k patě klepou na terase. Vydrželi tam až do konce pobytu. Čechů tam bývá docela dost... S tím jsem počítal, ale když jsme šli starou Hurghadou, tipovali nás na Američany. Pak jsme jim řekli pravdu a místní hned spustili naučené české věty. To máte dobrý, o mně si mysleli, že jsem Ruska... No vidíte, to jsou dvě velmoci. Kam se chystáte letos? Do "Ordinace" (...smích...). Co říká váš syn Daniel (11), když vás vidí v televizi? O Velikonocích jsme byli v Rožnově pod Radhoštěm, odkud je moje přítelkyně, a nějací lidé mě zdravili: ,,Ahoj, Marku Kroupo". On si ze mě potom dělal legraci, prostě to neprožívá. Neděje se nic zvláštního a není to pro něj novinka. Jak často jste se svým synem? Když mám čas, tak jsme spolu. S bývalou ženou to máme ideálně nastaveno. Nemáme vyhraněné přesné dny či víkendy. Jsme rozumní, neklademe si překážky. Když teď zavolám, že zítra bych měl čas být s ním, udělá moje bývalá žena všechno pro to, abychom mohli být s Danem spolu. Jednou už jste ženatý byl, myslíte, že byste do toho šel znovu? (...smích...) To je jednoduchý - ono je jedno, jestli je člověk ženatý nebo ne. Chemické reakce nastávají vždycky ve chvíli, kdy se seznámíte, nějakou dobu trvají a pak ustávají. Ta doba je bohužel omezená nějakým časem. Myslím 3-4 roky... Já říkám 7. A potom se ukáže, jestli jsme schopni spolu dál existovat. Jestli je možné přenést počáteční zamilování do přátelského vztahu, protože už nic nového nepřijde. Všechno jsme si dokázali, všechno o sobě víme. To máte i vědecky podloženo? Založili jsme občanské sdružení, které se jmenuje Real Top Praha a zaobírá se dětskou charitou. Jsem místopředseda tohoto sdružení a máme s předsedou Sašou Smitou stejný osud. Oba jsme rozvedení a máme syna. Debatovali jsme o tom, proč to nejde dál, proč se vztah rozpadl, a pak jsme na to dedukcí u piva přišli (... smích...). Prostě to nebylo tak silný, aby se ta žena změnila v kámošku. Nutno dodat, že rozvod jsme nechtěli my muži, ale ženy. Chlapi totiž mají tu sílu vydržet přátelský vztah s manželkou tak, že k tomu mají milenku, což ženy nejsou schopné udělat. Z 90 % se rozvedou a utíkají k tomu, koho zrovna potkaly, v domnění, že on je ten pravý. My chlapi mosty nepálíme, umíme udržovat třeba i dva vztahy. Já vím, že to nezní nijak hezky... No, tak to je vážně obdivuhodné! Není, já vím. Ale je to menší zlo (...smích...). Tak raději zpátky k dětem... Je pravda, že muže začnou potomci zajímat až ve chvíli, kdy jsou aspoň trochu "akční"? Určitě to tak je. Svoje miminko jsem miloval, ale musím přiznat, že když jsem rozbalil plenu, tak jsem měl hodně problémů, aby do ní ještě něco nepřibylo. Myslím, že děti do 3 let potřebují maminku a táta je moc nezajímá. Příroda je dobře nastavená, vy to prostě zvládáte. I já jsem koupal, ale bál jsem se to křehký miminko umýt. Když teď někam běžíme nebo jedeme na kole, tak je to jiné. Kolo jsem mu koupil už ve třech letech - aby byl akční. A byl? No byli jsme u kamaráda v penzionu na Křivoklátsku. Vybral jsem trasu 12 km brodem řeky, jenže ten se potom rozšiřoval a brody byly stále hlubší. Já jsem to profrčel v pohodě, ale chudák Dan byl až po pás ve vodě. Byl ale statečný! Zpátky už jsme radši jeli po silnici. Bylo mu 6 let a vyjížďka byla dlouhá asi 30 km. David špačkoval, ale já jsem dělal, že mě to baví. Pak jsme si dali v restauraci jídlo a zespoda na řízku byly nalepené mouchy. Od té doby jezdíme do Harrachova do Rotundy, tam nám mouchy na řízku nehrozí a na kolech jezdíme po hřebenech Jizerských hor. Nádhera! Stalo se vám někdy, že jste mu nedokázal pomoci s něčím do školy? Je chytřejší než já. Nedávno instaloval do počítače nějaký program a zavolal si mě na pomoc, abych mu něco přeložil z angličtiny. Pochopil jsem jen něco. Nakonec z toho vykličkoval sám. Teď už jsou děti prostě jinde.