Věc, kterou lidé vidí na vzdálenost 50 metrů, rozpozná Jitka Lebedová až v blízkosti jednoho metru. Přesto je její "vidění světa" úplně normální. Je jí 28 let a má centrum pro výcvik psů. Na tiskovou konferenci televizního projektu "12 odvážných" ji kromě belgického ovčáka Larryho doprovázela maminka jejího přítele. "Ivan by přijel, ale je služebně mimo," vysvětlovala Jitka. S Ivanem jsou spolu už 10 let a také spolu bydlí. Jitčin zrakový handicap pro něj nikdy nebyl problém. Právě on ji přihlásil do televizního projektu o výjimečných podnikatelích. Ovšem to, že se bude natáčet, jí prozradil až když mu producenti z Vodafonu potvrdili, že byla skutečně vybrána. Kino mě nebaví Jitka trpí zrakovou vadou už od narození. Absolvovala speciální základní školu, praktickou rodinnou školu a kurz pro telefonisty. Na konzervatoř ani na obchodní školu, což jsou dvě nejčastěji vybíraná vzdělávací zařízení pro nevidomé, jít nechtěla. "Dělala jsem, co mě baví a řekla si, že i bez těch škol přežiju," usmívá se. Jitka je bez pochyb výjimečná, sama o sobě ale říká, že je spíš cvok. Lyžuje na sjezdovkách, na běžkách, jezdí na koni a vydává se na výlety do Alp. "No co, do kina mě nebaví chodit, navíc stejně vidím jen na super velké plátno," vysvětluje. Péči o domácnost zvládá, jen nevaří - jednak kvůli špatnému zraku, jednak jí to prý vůbec nejde. Psi... Pořídit si vodícího psa se rozhodla už v 16 letech. "Šla jsem tenkrát po ulici a vrazili jsme do sebe s nějakým chlapem. Hrozně jsem se vylekala a on na mě začal řvát, jestli jsem slepá nebo co!? Tenkrát mi došlo, že pes je pro mě nejlepší volba." Běžný den tráví Jitka péčí o firmu a výcvikem psů. Momentálně jich má na starosti deset. "Firma je nadnesené slovo, je to spíš výcvikové centrum. Většinu práce obstarávám já. Mám jednu formální podřízenou, ale spíš kamarádku Míšu. Hodně pomáhá i Ivan." Výhodou "jejích" psů je, že jsou chováni v bytě, ne v kotci. "Mají maximální péči a zvládnou to, co běžní psi neumí. Třeba podat ze země minci, převést člověka přes vozovku, vyhledat schody nebo dveře." Mistrovství světa I když Jitka sama říká, že člověk jednou zažívá hezké období, jindy je hůř, handicap ji netrápí. "Kdybych viděla, určitě nedělám tuhle krásnou práci, která mě naplňuje. Vadí mi to jedině při závodech agility, což je něco jako parkur pro psy, kde soutěžím s vidícími." Jitka je v tomto sportu velmi úspěšná i na mezinárodní úrovni. "Jednou bych se chtěla zúčastnit mistrovství světa." (Jitku uvidíte v pořadu "Dvanáct odvážných", TV Prima 17. 3. 2007)