Herečka Jitka Smutná (55) ráda zpívá, skládá básničky, vaří, rybaří a na internetu si umí najít všechno, co potřebuje. Její děti už opustily rodinné hnízdo, a tak žije s manželem, kočkou Fazolí a se psem Fanky. Vyrůstala jste se třemi bratry, dá se říct, že jste díky nim pochopila mužský svět? Určitě. Trochu víc se v nich vyznám a dokážu odhadnout, jak se asi zachovají. Mužská duše je široká, neznámá... muž je prostě jiný tvor. Je jasné, že my ženský umíme myslet na víc věcí najednou, já třeba nikdy nedělám jen jednu věc. Zvládáme to, jsme na to pyšné, ale ne vždy je to pro naše dobro. A to, že muž je lovec a ženy sběračky, to taky platí. Ty naše nakupovací mánie! Chlap má cíl, na ten se zaměří a jde. Ženská živí rodinu, zásobuje si botník, špajzku a krmí mláďata... S bratry jste začala rybařit? Naučil mě to tatínek. Každý člověk má v sobě kus druhého pohlaví. Myslím si, že rybaření je ten lovec - muž ve mně. Jaký byl váš největší úlovek? Bolen a amuři. Měřili přes 80 cm a byly to velký boje. Dokážete ryby zabít a vykuchat? Jako žena sběračka odpovídám ano, musela jsem je dostat až na talíř. Odjakživa jsem vařila pro velkou rodinu, takže s tímhle nemám problém. Vaší největší zálibou je ale zahradničení... To je pravda. Umím roubovat stromy a tvrdím, že to opravdu umím, protože už jsem z nich jedla hrušky. Rostliny si rozmnožuji různými způsoby. Často jsem měla zahrádku, kde byla voda špatně dostupná, takže dokážu vypěstovat rostliny téměř bez vody. Znám latinské názvy květin a baví mě pátrání, kde se bude které květině dařit. Všechno osázím. Ale co si budeme povídat, příroda si stejně udělá své a je to tak dobře. Nemáte pak problém, že čím víc toho vypěstujete, tím víc toho musíte zpracovat? Dávám si pozor. Dneska už jsou obchody dobře zásobené. Dělám si třeba svoji speciální jahodovou marmeládu se zázvorem a s limetkou, ale pokud jde o množství, tak jen tak akorát. Ty ingredience zní dobře... Pak také dělám meruňkovou marmeládu s chilli. To zní zvláštně... Je to ale výborné! Teď už se umím ubrzdit a dělám třeba jen 2 skleničky a dám dětem. Nechci, aby měly nacvakané špajzy a říkaly si: "Už zase ty marmelády od mámy." Bojujete se svou váhou? V různých obdobích života různě. Přibrala jsem po třicítce po těhotenství a okamžitě jsem začala tušit, že se dostávám do podoby své babičky. Tehdy jsem neměla žádné zdravotní problémy, prostě jako bych nepřetržitě nosila navíc 25kilový batoh. U nás v rodině v podobě přeskakujeme generaci, takže moje dcera je podobná mojí matce. Zkoušela jste s někým držet dietu? Jednou, a to s Tomášem Töpfrem a s Honzou Kačerem. Podporovali jsme se, nosili jsme si v ubrousku hovězí maso nakrájené na plátky, které jsme si přidělovali. Po čase jsme zjistili, že to vůbec nezabírá, protože když jsme nebyli spolu, tak jsme se každý zvlášť dojídali. Tomáš dokonce nastudoval Schrottovu dietu, kde se pije hodně bílého vína a trochu nám otekl. Studovala jste různé diety? Před šesti lety jsem usedla k internetu a vyhledala si o dietách a hubnutí úplně všechno. A aniž jsem chtěla, tak jsem si vytvořila představu, co se mi líbilo. Tak je to vždycky, že si ze života vybíráte jen to, co se vám líbí. A tak jsem vplula do systému, kdy jsem vypustila bílé pečivo a jedla převážně zeleninové saláty. Odměňovala jsem se jenom zmrzlinou a bylo z toho 18 kilo dole. Na padesátých narozeninách jsem byla štíhlá. Když ty fotky vidím dneska, je to hezké, že jsem hubená, ale tak nějak jsem se ztratila. Nebyla jsem to já. Rok po zhubnutí jsem musela jít na odstranění štítné žlázy s pomocí radiojódu. Od té doby beru umělý hormon a knedlo-vepřo-zelo si prostě nedám. Umím mít radost z lehké pomazánky na knäckebrotu. Vím, že je to na chlebu lepší, ale nemusím to mít. Důležité je, s kým snídáte. Jídlo pro mě přestalo být pupkem světa. Souvisí to s tím, že mi děti odešly z hnízda a já začala žít svůj život. Vaše dcera Tereza je herečka a zpěvačka, hrály jste někdy spolu? Určitě. A teď zrovna budeme zkoušet hru "Zlomatka" v Divadle v Řeznické. Jinak dcera hraje a zpívá i v Divadle Ta Fantastika, třeba v představeních "Obraz Doriana Graye" a "Excalibur". Terezu Smutnou jsem v Dorianovi neviděla... Celá rodina je Nekudova po tatínkovi Jaromírovi... Jen já jsem doživotně Smutná. A co váš syn Jakub? Jako prcek hrál i v Národním. Teď dělá technikáře v Divadle Na Fidlovačce a na herce kouká raději z bezpečné vzdálenosti.

Vizitka Jitky Smutné NEJOBLÍBENĚJŠÍ HRAČKA: Slova. NEJOBLÍBENĚJŠÍ BARVA: Všechny barvy duhy i světa. NEJOBLÍBENĚJŠÍ ČTENÍ: Literatura faktu, verše,... bez čtení mám silné abstinenční příznaky. NEJOBLÍBENĚJŠÍ KRAJ: České Středohoří. NEJOBLÍBENĚJŠÍ JÍDLO: To, které je přichystané s láskou.