V seriálu "Rodinná pouta" Zdeňka Žádníková-Volencová (31) porodila v roli Ivany Rubešové syna Štěpána. Ovšem ve skutečnosti se jí 18. června narodila dcera Jana. Mají teď doma spolu s Andrejkou (4) nad tatínkem Radkem silnou ženskou převahu. * Jaký byl porod? Byli jsme klidní. Ještě v deset hodin večer jsme byli s manželem v Plzni na svatbě. Ráno ve 4.15 se v nemocnici v Motole narodila Janička. To je, myslím, slušný výkon. Rodila jsem s pomocí homeopatik, na což jsem pana primáře Chmela upozornila. Řekl mi: "Pokud si nepřinesete vlastní kapačku s Dolsinem, tak mi nevadí nic." Na porodním sále jsme si užili i spoustu legrace. V poslední fázi porodu si pánové vyměňovali zážitky z právě odehraného fotbalového utkání Česko-Ghana. Mimochodem, ten nešťastný výsledek mě zachránil, protože kdybychom vyhrávali, tak by si Radek dal po každém gólu panáka Becherovky a já bych se pravděpodobně do porodnice odvezla sama. Po skončení utkání už jsem měla stahy po pěti minutách. Tak jsme se ještě rychle vyfotili s novomanželi a vyrazili do porodnice. Celé to probíhalo ve znamení klidu. * Co je to homeopaticky vedený porod? Už více než dva roky chodím k homeopatce, paní doktorce Věře Dolejšové, a na její doporučení jsem si nakoupila homeopatika na porod. Musím říct, že bolest byla zhruba o 60 % slabší než při prvním porodu. Fakt, že jsem rodila podruhé, určitě také sehrál svoji roli, ale přesto jsem přesvědčena, že mi homeopatika pomohla. Všechno proběhlo neuvěřitelně rychle. * Měla jste v porodnici svůj pokoj? Týden před mým porodem byla nemocnice Motol zavalena maminkami, takže je skoro neměli kam dávat. V době naší neděle 18. června byla ale úplně tichá a prázdná, takže jsme měli pro sebe dokonce celý porodní sál. * Jak přijala Janičku starší dcera Andrejka? Připravovala jsem ji na příchod sourozence. Přečetla jsem si, že je vhodné, když miminko přinese sourozenci nějaký dárek, a tak měla Andrejka předem slíbené loutkové divadlo i s loutkami. V poslední fázi těhotenství 2x denně urgovala moje břicho. Když se Jana narodila a Andrejka se na nás přišla poprvé podívat, tak rozrazila dveře pokoje se slovy: "Čau Janino, tak kde je to loutkový divadlo, cos´ mi slíbila?" (...smích...) * Proč jste vybrali právě jméno Jana? Udělali jsme takové konkurzní řízení na jméno a jednoznačně ho vyhrála Jana. Vždycky, když se jednomu líbilo nějaké jméno, tak ten druhý ho měl spojené s nějakou jemu nemilou osobou. * A jaké jméno jste si přichystali pro případného syna? To nepovím. Ještě si ho necháváme v záloze... * Jak je vám teď doma? Zažívám samotku s kojencem a kojím o sto šest. Pouštím mrněti Milese Davise, zatím ho snáší dobře. * Je to jiné být doma s novorozencem v létě a v zimě? Je to úplně stejné - když je nad 28 °C nebo pod minus 10, tak se s novorozencem nedá jít ven. V současné době tedy rozdíly nevidím. Jen ty východy slunce jsou v létě dřív. * Pořizovali jste pro Janu všechno nové? Kupovali jsme nový červenomodrý kočárek. Oblečení mám schované po Andrejce a odhaduji, že mi to tak nejdéle do tří let věku té naší druhé parádnice bude procházet... * S čím vám manžel pomáhá nejvíce? Nejvíc mi pomůže, když vykoupe a uspí naši čtyřletou "koncentraci energie". Nejvíc se pobavím, když z vedlejšího pokoje slyším: "Tatínku, ještě masáž. Takhle ne..., jako maminka... a teď obličej." * Vypráví Andrejka ostatním o své sestřičce? Ano, říká, že má malou sestřičku a ta že jenom čůrá, kaká a papá. Že to je nuda, ale že to věděla předem. Připravovali jsme ji na to v tomhle duchu. Myslím, že není moc šťastné natěšit dítě od začátku na nového kamaráda, který si s ním bude hrát. * Je to s druhým dítětem o hodně jiné? Jsem klidnější, protože se nebojím . Vím totiž, jak s miminkem zacházet . * Kdy se rýsuje vaše nejbližší ne-mateřská dovolená? Na podzim jsme natěšení na nějaké to moře.