Šárka Rezková má sice k prošedivělým pamětnicím ještě hodně daleko, přesto už může psát knihy o svém životě. Bohužel ji "proslavila" sebevražda jejího druhého manžela, hudebníka Jiřího Brabce. V současnosti se Šárka stará o syny Otta (14), Filipa (11) a Dominika (2) a snaží se především jít dál... Od čeho máte modré ruce? Já se omlouvám, ale doma malujeme a nejstarší syn rozhodl, že modrá se žlutou je to pravé. Bohužel, ta modrá drží líp na mých rukou než na zdi. Od dubna máte doma nového člena rodiny - fenku čínského naháče. Kupujete jí oblečky? Jmenuje se Akiwasha, ale říkáme jí Káša, chtěla jsem mít doma ženskou. Oblečky nekupuji. Jen ji musím mazat ochranným krémem, aby si nespálila kůži. Naháči vydávají nádherné teplo, a proto se mnou spí v posteli, kde mi zahřívá moje neustále studené nohy. Museli vás kluci hodně přemlouvat, abyste jim koupila psa? Ne, já jsem si ho vlastně pořídila pro sebe, ale mám pocit, že v každé rodině by mělo být nějaké zvíře. Otík má dvě potkanice a jedna z nich je nově vyšlechtěné plemeno. K tomu máme ještě dvě suchozemské želvy. Potkani vám nevadí? Jsou to velice milá a inteligentní zvířata, která se dají ochočit a potom za vámi chodí jako pejsek. Někdy je nosím po bytě i v kapse a klidně je po sobě nechám lézt. Mají roztomilý dlouhý ocásky. Zvířata mě zajímala už od dětství, i když jsem městské dítě, umím podojit krávu i kozu. Já si zkrátka musím vyzkoušet všechno. Mají někdy kluci požadavky, které nemůžete splnit? Mají takové ty normální, asi jako každé dítě. Jejich táta jim koupí téměř všechno, protože ho vždycky dokáží přemluvit, ale on to dělá s láskou. Pomáhá mi tím, že přispěje na různé akce, jako jsou třeba školy v přírodě. Máme přátelský a velmi hezký vztah. Klukům jsem založila účty, aby si už hospodařili sami a věděli, zač je toho loket. Považuji to za dobrou výchovnou metodu, jak umět hospodařit s penězi. Co děláte pro to, abyste jim byla blíž? Snažím se být kamarádská a ovládám počítačové hry a Playstation. Kluci si prý vybírají ženy podobné svým matkám. Už jste nějakou vám podobnou s Ottem viděla? Jo, kamarádí teď se spolužačkou, která má hnědé oči a tmavé vlasy. Chystáte se nějakým speciálním způsobem na léto do plavek? Mívám tlustý a hubený období. Když mám starosti, tak "prasím", prostě sním, co mi přijde pod ruku. Dříve jsem chodila do posilovny a pořád jsem čekala, kdy přijdou endorfiny - hormony štěstí. Jenže po tréninku jsem se nemohla ani hnout, natož sešlápnout pedál v autě, bolelo mě celé tělo a dost se mi to zhnusilo. Do posilovny už nikdy víc nepůjdu - i když: nikdy neříkej nikdy. Když ne fitko, tak co jiného? S kamarádkou Markétou Mayerovou chodíme na metodu bailine. Napojí nás tam na elektrody, které vydávají tělu impulzy. Jedno takové "ležení" prý vydá za 2 hodiny v posilovně. První týden, co jsem tam chodila, jsem měla příšerný hlad. Teď už se hlídám, abych vypadala normálně. Co je to normálně? Víte, v téhle branži - a já myslím, že ten trend je celosvětový - prostě ten, kdo nevypadá jako vychrtlá vyzuna, tak není "in". Jediná výhoda toho, že je člověk vychrtlouš, je v tom, že vypadá dobře na fotkách a v kameře. Líbilo by se mi mít figuru bez jediné chyby a být super štíhlá, ale nevím, nevím. Mužům se líbí zaoblenější tvary, alespoň ve většině případů. Jak o sebe necháváte pečovat? Chodím na kosmetiku, ale ne tak pravidelně jako dříve. Nějak na to není čas. A ke kadeřníkovi skoro vůbec nechodím, nechávám si vlasy růst, jen občas jdu na přeliv. To musí být těžké kupovat synům sladkosti, dobroty a sama je nejíst... Když se "zabejčím", tak je nejím, ale pravda je, že stačí nějaká rána osudu a všechno jim sním. Chápu, já taky nerozumím lidem, kteří ve stresu nemůžou nic pozřít... Zažila jsem to jednou v životě, když zemřel můj muž. Tělo se zablokovalo a 14 dní jsem nemohla nic sníst. Doufám, že už nic podobného nezažiju, snad už jsem si svoji smůlu vybrala. Připravujete k vydání svou další knihu, proč? Abych si něco v sobě ukončila a hlavně vyvrátila některé fámy, které se ke mně dostaly. Bude to určitě zajímavé čtení a pro mnohé ženy to snad bude i návod, jak se dostat z těžkých situací. Lidem chci přiblížit Jiřího takového, jaký byl. První kniha vyšla hned po jeho smrti, ale do toho jsem byla vtažena opravdu omylem a svojí blbostí. Už se k tomu nechci vracet. Chodíte často na hřbitov? Asi to bude znít divně, ale já mám Jirku pořád ve skříni. Zatím jsem fakt neměla peníze, které bych mohla uvolnit na pomník. Jiřík musí počkat, měl tu být! Proč většinou před vaše jméno píší "country zpěvačka"? Protože mě chtějí mít v šuplíčku. Zůstanu pořád Borůvkovou, ale to mi nevadí. Po letech jsem se dala dohromady s textařem Vladimírem Poštulkou a něco kujeme. Připravuji dvě nové písničky.