Martin Maxa (45) vypadá výborně a ženy po něm šílí. On je však svědomitým otcem svým dvěma dětem, které vychovává spolu s partnerkou Silvou. Nechápe, proč si všichni myslí, že je sám. * Skládal jste někdy holkám básničky? Samozřejmě, a taky písničky. Ovšem, kdo zná moje písničky, ví, že textů, v nichž oslovuji ženu, je na mých albech jako šafránu. S tímto motivem je potřeba šetřit, aby nedošlo k jeho devalvaci (znehodnocení - pozn. red.). * Z toho, co jsem o vás kdy četla, mám pocit, že jste měl štěstí na tolerantní partnerky. Žiju se Silvou, se kterou mám syna Ivoška (6). Společně s námi žije Bára (15), kterou mám z předchozího vztahu. Silva je tolerantní, ale to já taky. Když se probrouzdáte bulvárními senzacemi, tak zjistíte, že vlastně nikdy žádné nebyly. Nikde se nepředvádím ani nelovím modelky. Nejsem žádný lamač dívčích srdcí. * Žárlí na vás vaše partnerka? Jak říkám, chovám se tak, abych v ní žárlivost nepodněcoval. Pochopitelně, jako veřejně známá osoba mohu být v tomto směru občas předmětem různých spekulací. Proto jsem rád, že se naučila brát tyhle senzace s rezervou a nepodléhat jim. * Abych si to ujasnila, hledáte přítelkyni? Ne a nikdy jsem nehledal. * Takže nejste svobodný, nezadaný muž? Ani nevím, jak tohle vzniklo. Žiju tak, jak žiju, chci mít vliv na výchovu svých dětí, takže jsem přistoupil na určitá pravidla, která jsou spojena s rodinným životem. Byť ten můj život je možná netradiční, ale to souvisí s mým povoláním. Jinak jsem nikdy nehledal a nebalil. * Nebylo by lepší mít kvůli fanynkám image nezadaného muže? Takhle jsem nikdy neuvažoval. Nikdy jsem Silvu nezapíral a nemluvil jsem o tom, že bych někoho hledal. Když o tom tak přemýšlím, jsem jeden z mála zpěváků, který nemá image. * Tak tedy obecně. Jaké ženy se vám líbí? Musí být hezky upravené. Nemám rád pseudointelektuálky, pohrdající svým ženstvím. Líbí se mi, když sportují. Taky mám rád legraci, takže mě musí bavit. * Vaší dceři Báře je 15 let. To už je trochu v pubertě, ne? Myslím si, že ne trochu, ale přímo v pubertě. * Jaký má průběh? Mám to štěstí, že nemusím razantně zasahovat, pokud se týká jejího chování, protože je fakt hodná. Nechci jí pochlebovat jen proto, že je moje dcera, ale zatím se na ní adolescentní léta nijak neprojevila. Prostě jsem v jejím chování nezaznamenal zvláštní výkyvy. * Nejste spíš takový táta, který neřeší konfliktní situace? To určitě ne, žijeme ve společné domácnosti, což mě předurčuje k tomu, abych byl i u všech záležitostí. Musím se přiznat, že kladu velký důraz na to, aby se dobře učila ve škole. A když je tam všechno v pořádku, jsem schopen jí leccos odpustit a prominout. Bára je silně introvertní osobnost a jako taková moc korekcí nepotřebuje. * Svěřuje se vám, kdo se jí líbí? Je to zvláštní, ale ne a myslím, že by to nikdy neudělala. To si přinesla do života v genetické výbavě po mně. Já jsem to taky nikdy nedělal. I když to tak nevypadá, mám v sobě jistou ostýchavost. * Budete otec, který čeká na nápadníky s puškou? Jsem pragmaticky založený člověk a taky už jsem velkej kluk. Nedělám si iluze, že bych na těchto věcech mohl něco změnit. Bára si svůj život sama nějak nalinkuje a já jen doufám, že se bude podvědomě držet určitých pravidel, které jsem se jí snažil vštípit. * Jaká to jsou? Jsem bývalý učitel, takže já sám jsem své chování na veřejnosti podroboval určitým korekcím. Dodnes mi záleží na tom, jak mě vnímá moje okolí. Dotýká se mě, když si o sobě přečtu něco, co není pravda. Vadilo by mi například, kdyby si žáci, které jsem odchoval, měnili názor na mou osobu jen na základě podobných smyšlených informací. * Nemáte pocit, že v tomhle je učitelské povolání trochu nevděčné? Nemůžete si odpracovat svoje a pak si dělat, co chcete. Je to kus učitelské zodpovědnosti, kterou si každý učitel nosí v podvědomí. Učitel žákům nepředává jenom vědomosti, ale nějakým způsobem je pro ně i vzorem. Nikdo nechce, aby na něj žáci vzpomínali ve zlém. Každý člověk má ve svém životě žebříček hodnot a podle něj žije.