Sympatická herečka Andrea Elsnerová má angažmá ve Vinohradském divadle. Určitě ji znáte jako Andělku ze seriálu "Četnické humoresky". Ale chybělo málo a mohla být slavná spíš jako sportovkyně. S Andreou Elsnerovou jsme si povídali v Divadle na Vinohradech, kde herečka prožila už tři čtvrtiny svého života. Vážně jste začínala jako atletka? Myslím, že osud mi schválně umožnil sportovní část života. Díky sportu jsem se naučila, že když chci dosahovat dobrých výsledků, musím trénovat. Vším se člověk musí protrápit. Je to stejné jako u herectví. Vrhala jste koulí. Myslíte, že kdybyste u toho zůstala, vypadala byste jako většina "fortelných" koulařek? Asi jsem měla spíš dobrý švih než sílu (...smích...). Sledujete ráda sport v televizi? Ze všeho nejvíc mě baví hokej, fotbal a gymnastika. Když se chcete hýbat, dáváte přednost skupinovému cvičení nebo si raději své tempo určujete sama? Dřív jsem se trápila sama doma a měla jsem ke skupině odpor. Ale pak mě kamarádka přemluvila a já měla fantastickej pocit! Kumulovala se ve mně energie všech ostatních cvičících. Účinkujete ve hře "Do naha". Máte s nahotou nějaký problém? Když má nahota smysl a vím, že je v představení nezbytná, jsem schopná se od všeho oprostit. Většinou prý se doporučuje, aby si herec představil svlečené i všechny ostatní lidi kolem sebe. Jaké to je? Děj mě natolik vcucne, že na lidi okolo sebe vůbec nemyslím. A kdyby přišla nabídka "velkých" peněz za erotické fotografie? Ne, peníze pro mě nejsou kritériem. Stalo se, že vás někdo oslovil Andělko? Mockrát. Ona jsou totiž jména Andrea a Anděla podobná. Do rolí v divadle se vžíváte. Jaké to bylo vžít se do smrti někoho blízkého (Toníčka v "Četnických humoreskách")? Televizní práce je jiná v tom, že jednotlivé záběry se točí napřeskáčku. Někdy se stane, že největší emoce prožívám, když kamera snímá detail kolegy, takže své city pak musím vyburcovat ještě jednou. Jak vlastně vnímáte život? Dá se ovlivnit nebo se smíříte s daným osudem? Myslím si, že každý má nějaké předpoklady, ale jak je naplní, záleží jen na něm. Přirovnala bych to k omalovánkám. Už je na každém, jakými barvami je vybarví. Rozlišujete lidi kolem sebe na kamarádky, přítelkyně a známé? Rozhodně ne vědomě, ale vnitřně má člověk na lidi odhad. Je to samovolná intuice. Dokážete už na první pohled odhadnout, kdo vám asi bude blízký? Nesoudím lidi podle prvního pohledu. Už se mi stalo, že mi byl někdo nepříjemný a potom byla naše spolupráce úplně skvělá. Dávám tomu víc času, hodně lidí totiž používá masky. Vy také nějakou používáte? Nevím, jestli je to maska, ale když přijdu do divadla, snažím se navenek působit v pohodě, i když mám nějaké problémy. Jsou tu tak fajn lidi, že je svými problémy nechci zatěžovat. Nechci na ně přenášet svůj neklid. Myslíte si, že jsou lepší herecká partnerství nebo naopak soužití s člověkem z úplně jiné branže? Tři čtvrtiny svého života jsem prožila v divadle, takže jsem měla vždycky herce nebo někoho od divadla. Myslím si ale, že vztah není o zaměstnání. Proč by mi to nemělo klapat třeba s instalatérem? Přebrala jste někdy někomu partnera? Jo, a nebylo to příjemný. Dlouho jsem se s tím srovnávala. Ať si to odůvodníte jakkoliv, svědomí uvnitř hlodá. Plánujete děti? Určitě. A budete takovou maminkou, která si dítě přiváže na břicho a co nejdříve po porodu zase vyrazí do práce, nebo spíš "zahnízdíte" na pár let doma? Jsem sama na sebe zvědavá. Jistá jsem si tím, že mateřství mě hodně naplní. Divadlo mě někdy celou pohltí a já pak ztrácím pevnou půdu pod nohama. Na zem mě vrátí docela obyčejné věci, jako jsou venčení psa nebo úklid. A dítě je tak reálné, že se těším, co nového mi mateřství otevře. Jaká byla vaše nejlepší dovolená? Stopem v Řecku. Věděli jsme jen to, že za 14 dní musíme být zase na letišti, jinak nic. Takže nejste "princezna", která bezpodmínečně vyžaduje koupelnu? Různě jsme popojížděli po památkách, pak jsme dorazili do kempu, a když jsem vešla do sprchy, začala jsem hystericky plakat. Byla to psychická úleva, že mám další den za sebou. Uvolnil se tak vnitřní stres. A ve stresu vyjídáte ledničku nebo naopak nemůžete pozřít ani sousto? Jak kdy. Inklinuji spíš k tomu, abych stres zajedla. Mám pak lepší pocit i náladu. Stažený žaludek mám spíš ze strachu. Měla jste někdy v životě "tlustý období"? Tak vy jste mě neviděla v pohádkách?! "Tlustý" jsem měla každé prázdniny. U babičky jsem pokaždé 5 kilogramů přibrala. A teď se hlídáte? Vím o sobě, že prázdniny jsou pohoda a moje tělo si je chce užít a všechno dohnat. V létě nejím těžká jídla, takže se to nestává.