Setkali jsme se ve Švandově divadle. Bára Kodetová (35) si po zkoušce dala k obědu nakládaný hermelín a litovala, že si nemůže dopřát pivko. Spěchala totiž za dcerou, protože pro ni neměla hlídání. Jste zamilovaná? Ano. Říká se: neštěstí ve hře, štěstí v lásce.... Co jste prohrála? Bez komentáře. Myslím opravdové hry: třeba karty, Člověče nezlob se... Nemám ráda hry a už vůbec ne ty, které se mnou hraje osud. Myslím, že jsem nic neprohrála, jenom získala. Jste soutěživá? Ne. Zažila jste vztah s mužem, který nebyl ze stejné branže jako vy. Teď chodíte s houslistou Pavlem Šporclem a veřejnost vás ostře sleduje. Jaký typ muže je pro život lepší? Ten, který k vám patří. Je jedno, jestli je nebo není ze stejné branže. Když to ale porovnám, tak je příjemnější, když ten druhý ví, co kumšt obnáší. Nemusíte tolik věcí vysvětlovat. Možná také více toleruje vaše fanoušky, že? Je to tak. Ve vztahu pak není zbytečná žárlivost. Pavel je mladší než vy, je to pro vás osvěžující? Měla jsem vztahy s mladšími i se staršími partnery, ale nikdy jsem to neřešila. Rozdíl v tom nevidím. S člověkem jsem kvůli jeho osobnosti. Od té doby, co jste s ním, nosíte často pokrývky hlavy. Přizpůsobujete se ráda svému partnerovi? Obecně se člověk musí vždycky ve vztahu trochu přizpůsobit. Ale ty šátky a kšiltovky beru jako legraci a podporu Pavlovi. Když vyrážíte do společnosti, oblékáte se tak, abyste spolu ladili? Ano. Snažíme se ladit. U nás v rodině to vždycky tak bylo. Táta musel být do společnosti vždycky perfektně oblečen a máma se musela přizpůsobit. My to máme s Pavlem půl na půl. Konečně jsem našla partnera, se kterým takovévěci probíráme bez problémů. A ještě nás to baví. Bydlíte spolu? To nebudu komentovat. Jen jsem se chtěla zeptat, jaké to je žít s houslistou, který několik hodin denně cvičí... Samozřejmě, že jsme spolu, když Pavel cvičí, protože hraje skoro pořád. Učím se a Pavel hraje, nemáme s tím žádný problém. Vzájemně se slyšíme, ale nerušíme se. Hudba vás tedy nerozčiluje? Nikdy mě nerozčilovala. Naopak mě uklidňuje a mám pocit bezpečí. Je to příjemný pocit, že mám někoho nablízku. Hodnotil váš otec Jiří Kodet vaše nápadníky? Táta nebyl člověk, který by se mi v životě do něčeho pletl. Nikdy je nehodnotil. Buď je přijal, nebo ignoroval. Jak jste to řešila, když je ignoroval? Já to neřešila, ale moji partneři ano. Zpravidla jednoduše odešli. Čím mu nesedli? Nebyli pro něj partnery. Což byl pro tátu málokdo. Stačilo, aby se ho někdo trochu bál. V jednom rozhovoru jste říkala, že máte skvělou kartářku, že se všechny její předpovědi plní. Naznačila vám nějaké pracovní problémy? Některé věci se předvídat nedají, ale hodně věcí mi předpověděla. Chodím tam pro radu, pro psychickou podporu a teď už jsme kamarádky. Kdo vám nejvíc pomáhá, když je vám nejhůř? Pavel a máma. Nelitujete někdy, že jste si pořídila dceru v době, kdy jste zářila ve filmech "Duna" a "Děti Duny"? Nikdy bych toho nemohla litovat. Po dítěti jsem toužila. Je to motor, který mě nenechá padnout. A nebylo vašim rodičům líto, když jste si změnila jméno Barbara na Barbora? Máma mě akceptuje a nevadí jí to. Říkala, že bolesti při porodu byly tak barbarský, že mi dala jméno Barbara. Vaše dcera se jmenuje Lily Marie? Dala jste jí dvě jména proto, aby si jednou mohla vybrat? Ano. Dokonce má tři jména. Je křtěná jako Lily Marie Jaroslava. Představuje se Lily křtěná Marie. Chcete mít ještě další děti? Určitě.