Populární herečka a někdejší členka legendárního Mimtria Světlana Nálepková se narodila 2. července 1960 v Praze, do rodiny vojáka a učitelky. Jak sama říká: smrtelná to kombinace! Neustálým příkazům a zákazům se vzbouřila posvém. Utekla a začala hrát divadlo. * Je pravda, že nebýt slavných Alexandrovců nepřišla byste na svět? Ano. Moje babička pochází z Ruska, a tak maminka musela studovat ruské gymnázium. Otec byl důstojníkem československé armády a velký rusofil. Na koncertě Alexandrovců se poznali a začali spolu chodit. * Byla jste se ve vlasti svých předků podívat? Babička pocházela ze slavné sibiřské rodiny, její bratři byli donští kozáci, ale žádné přímé příbuzné tam už nemáme. V Rusku jsem byla několikrát. Jednou s rodiči u moře v Oděse a už tenkrát to pro mě byl šok! A podruhé asi ve12 letech měsíc na pionýrském táboře Orjonok. Do konce života tím zůstanu poznamenaná! Teď už si z toho dělám legraci, ale byla to hrůza. Sebrali mi oblečení, veškeré osobní věci, dostala jsem uniformu a k ní jedny spodníkalhotky na 14 dní. Na pokoji nás bydlelo patnáct pionýrek a neustále jsme"šagalovaly"(pochodovaly) v trojstupu. Já jsem navíc byla vlajkonoš a při svých 25 kg jsem nosila vlajku. Původní záměr byl ozdravný pobyt umoře, ale strávila jsem měsíc v polovojenském táboře, který mi dal přesný obraz toho, co je Rusko a komunismus. * Z jedné strany donští kozáci, z druhé slovenští východňári. Trošku barvitý rodokmen... Po téhle větvi jsem zdědila typické ruské chmury a deprese, které jsou ještě umocněny tím východním Slovenskem. Občas jdu hlavou proti zdi. Mockrát se mi stalo, že můj boj za druhé byl po zásluze potrestán... * Jak léčíte svoje chmury? V lepším případě pobytem v přírodě nebo jízdou na koni. V tom horším alkoholem, který deprese sice prohloubí, ale já si to nepřipouštím. * Myslíte, že vaše výbušná povaha zavinila vaše dva rozvody? Svůj stín nepřekročíte. Jsem neústupná, v mnoha věcech rázná, nemám ráda kličkování. ANO je pro mě ANO, NE je NE a když to tak není, jsem rozladěná. Ale nechci dávat moji povahu do souvislosti s rozchody. Tím bych přiznala, ževšechno byla jen moje vina a to není pravda. * Jak dnes se svými exmanžely vycházíte? S Michalem dobře, máme spolu Pepinu a nemáme problém. U Martina by mi - myslím - dělalo problém i pozdravit, kdybych ho potkala. * Vystudovala jste konzervatoř, stala jste se populární herečkou. Kde se v tak náročném programu našel čas na miminko? Pepina přišla neplánovaně. Ve chvíli, kdy jsme byli s Mimtriem nejvíce zaměstnáni. Zprvu jsem byla zaskoče-ná, nevěděla jsem, jak to bude s prací - jestli budu všechno zvládat, ale nakonec mě přemohly mateřské pudy. Hrát jsemnepřestala. Běhala jsem po jevišti ještě v osmém měsíci těhotenství a v šestinedělí už jsem balila Pepču i s chůvou a jela hrát do NDR. * Jaká jste jako máma? Myslím, že velký demokrat, protože jako malá jsem trpěla totální nesvobodou. Otec voják, maminka učitelka, smrtelná kombinace! Do osmnácti let jsem musela být do osmi večer doma a tečka. Nakonec jsem se vzbouřila a utekla zdomu. Když začala Pepča brát rozum, snažila jsem se být víc kamarádka než máma. Striktně něco nakázat, to mi moc nejde. A tak se jen tiše modlím, aby Pepča té svobody nezneužila. Zatím všechno klape, vím, kde je, s kým sekamarádí, nepije, nekouří, sportuje. * Máte stejný vkus, co se týče třeba oblečení? Do značné míry ano, ale Pepča je víc náročná. * A co muži? Tak to máme naprosto jiný vkus. * Za pár let můžete být tchýní. Jste na to připravená? Myslím, že mladí nemají bydlet se starými. Já bych je raději pozorovala z povzdálí, ale doufám, že tohle je ještě nějaký čas přede mnou. * Před dvěma roky jste měla ošklivý úraz, kůň vám rozkopl nohu. Nezanevřela jste na koně? To snad ani nejde. Koně miluji, ale je pravda, že už nejezdím tak lehce a svobodně. Je tam jakási ostražitost. Půl roku mi manažerka dělala i taxikáře. Do koncertních smluv přibyl odstavec o barové židli, protože na ničem jinémjsem sedět a zpívat nemohla, a schody na pódium nesměly být vyšší než 30 cm. To bylo maximum, co jsem dokázala o berlích vyjít. Naštěstí už je to za mnou. Jen co se oteplí, převezu si Apače domů. * I s domy to máte zajímavé. Jeden jste postavila, druhý dokončujete. Bude nějaký do třetice? Proboha, to už snad ne! Tímhle končím! Je to vesnické stavení přesně podle mých představ. Teď doděláváme ohrady. Chceme chovat ovce... * Z herečky Světlany Nálepkové bude tedy bača?!? Ne, ze mě ne, to si bere na starost můj přítel Břéťa... (smích) * Jste herečka, zpěvačka, máte samostatné recitály, co vás baví ze všeho nejvíc? Všechno je spojeno se vším, ale muzikál Edith Piaf mi přirostl k srdci asi nejvíc. Je to takové moje dítě, které jsem dlouho zvažovala. Neměla jsem do ní odvahu. Piafka je velké sousto, na které musíte mít životní zkušenosti.Jinak ji nedokážete pořádně zazpívat. Ten správný čas nastal v době, kdy jsem řešila osobní problémy spojené s rozvodem. Vrhla jsem se do práce, přemluvila sestru, aby mi napsala scénář, a začala shánět peníze. Trvalo další dvaroky, než jsme mohli začít! Hrajeme ji v divadle Metro a je super, že i bez reklamy máme stále plno. * Ráda se vracíte k textům z 20. a 30. let, čím vás ta doba okouzlila? Mě bere první republika jako taková. Myslím, že to byl vrchol jak v architektuře, tak v umění. Po válce šlo všechno do kelu. Jak jsme se dostali do ruské zóny, tak veškerá elegance a noblesa zmizela. Muzika té doby jeoptimistická, melodická a má pozitivní náboj. Bylo by fajn, kdyby se lidé opět začali chovat s takovou slušností a noblesou. vizitka SVĚTLANY NÁLEPKOVÉ Oblíbená divadelní hra: Všechny hry Divadla Járy Cimrmana Oblíbený herec: Anthony Hopkins Oblíbená herečka: Salma Hayek Oblíbené místo ke čtení: U mne doma, na peci Oblíbená část dne: Noc "Otec byl voják, maminka učitelka. Smrtelná kombinace!" S maminkou Olgou a mladší sestrou Táňou. S dcerou Pepinou na nejoblíbenějším místě - na peci. S přítelem Břéťou přestavěli domek a chtějí chovat ovce. Foto: archiv Světlany Nálepkové