Jaké bylo první rande?

„Váhám, jestli první schůzka už bylo to pravé rande... Vašek mě pozval na představení a pak jsme zůstali společně s ostatními herci v klubu a trošku se přiopili. Vašek mi hrál na piáno, začali jsme zpívat a říkal mi, že se mu moc líbím. Určitě jsem se červenala, a nevěděla co říci, protože neumím od mužů přijímat lichotky a komplimenty.“

Ten večer jste si řekli, že spolu začnete chodit?

„To bylo až za pár dnů, když jsme zašli na oběd. U svíčkové jsme si řekli, že to ani jeden z nás nechceme brát jako flirt.“

Líbil se vám od prvního setkání?

„Ze začátku jsem nechápala, že chodím s takovým potetovaným člověkem. To nikdy nebyl můj typ, mám ráda, když je chlap »čistý«. Ale k Vaškovi to zkrátka patří. Dokonce se přistihnu, že když si sundá košili, dívám se na něj a říkám si: Sakra, to je tak krásný chlap!“

Ale také rozvedený. Nebylo to pro vás jako katoličku překážkou ve společném vztahu?

„Není to žádné plus, ale ani minus. Každý máme nějakou minulost, mně to nevadí. Katolíci, když se rozvedou, nemůžou mít svatbu znovu v kostele, tu tam ale Vašek naštěstí neměl.“

Už s vámi byl v kostele?

„Několikrát se mnou chtěl jít, ale odmítla jsem. Beru to hodně vážně, chci si dobře promyslet, do jakého kostela a knězi ho vezmu. Ne každý je ideální. Moc si přeju, aby jeho první dojem z toho setkání byl dobrý.“

Jak na Vaška reagovali rodiče?

„Dědeček ho má moc rád, rodiče se na něho dívají v televizi a fandí mu. Domů jsem ho ale ještě nepřivedla. Není u nás zvykem, že bych po dvou měsících někoho představila rodině. V tomhle jsem konzervativní.“

Zmínila jste svatbu. Plánujete ji?

„Vašek už mluvil o svatbě i miminku. Když vidím, jak se chová ke své malé neteři a synovcům, je mi jasné, že jednou bude úžasný táta. Ale já bych chtěla mít rodinu až tak za pět let. Do té doby chci být svobodná, plánovat čas podle sebe a také si chci ještě něco vydělat. Dnes mít dítě není legrace. Když to přeženu, je to luxus.“

Pokud vím, Vašek na tom finančně ale není špatně, uživil by vás.

„Ale já jsem ráda samostatná! Netoužím být vydržovaná a ani tak nechci působit. Pořád mu třeba říkám, aby mi nekupoval drahé dárky – bundu, kabát a tak. Mám problém přijímat je od něj, navíc zatímco on víc rozhazuje, já jsem docela šetřivá. Kvůli tomu se občas neshodneme. Nechápu třeba, proč si musí koupit novou drahou navigaci…“

Ještě něco vám na něm vadí?

„Že mě naschvál vytáčí, i když někdy je to zpestření vztahu.“

Hádáte se často?

„To ne. A když se pohádáme, oba se urazíme, je pět minut ticho a pak se začneme smát.“

Kdo má ve sporech poslední slovo?

„Jak kdy, ale myslím si, že vedu já.“

Přemýšlíte o společném bydlení?

„Zatím ne. My jsme stejně pořád spolu, navštěvujeme se, chodíme do kina, válíme se u televize. Díváme se na staré filmy a teď se bavíme u Možná přijde i kouzelník. A také vaříme a občas jdeme nakoupit.“

Ale nebudete mi tvrdit, že ho nakupování bavilo?

„Na běhání po obchodech moc nebyl, ale ode mě si nechá poradit. Obměnil vizáž, nosí košile, do šatníku jsem mu kromě černé a červené protlačila i zelenou, modrou a bílou. Tuhle jsme přišli do divadla a všichni mu říkali, že mu ta modrá košile moc sluší. Myslím, že prokoukl. Já jsem se od něj naučila na oplátku nosit roztrhané džíny a řídit. Než jsme se poznali, jezdila jsem MHD.“

Hodně se mluvilo o vaší nezdravé hubenosti, dokonce se spekulovalo o anorexii nebo bulimii.

„Je pravda, že jsem byla hodně hubená, ale v Miláně, kde jsem měla zakázky, byly moje míry ideální. Jedla jsem hodně přísně, pouze zdravé věci, žádný tuk.“

Co jste zamilovaná, přibrala jste. Vašek je tak výborný kuchař?

„Vaří skvěle. Svíčkovou, kachnu, krkovičku… A když jdeme večer po Václavském náměstí, dáme si smažák v housce.“

Co na to ale řeknou v Miláně?

„Myslím, že mne tam dlouho neuvidí. Volali mi a nabízeli práci minimálně na měsíc. Odmítla jsem. Brečela bych hned tři dny po příletu a Vašek říkal, že by za mnou hned přiletěl.“

A Sama jste ovšem říkala, že si chcete vydělat peníze. Není škoda odmítat dobré zakázky?

„Není. Partner je pro mě teď na prvním místě. Práce byla a vždycky bude. Hlavně že jsme nyní spolu.“

Jenže kariéra modelky je poměrně krátká. Co pak?

„Já vím. Pokud si neuděláte jméno, jako se to podařilo u nás Krainové, Maxové nebo Peštové, v osmadvaceti končíte. Ale mě stejně víc láká hraní – v divadle, v seriálu. Už jsme s agenturou něco rozeslali. Až budou nějaké castingy, chtěla bych to zkusit, jeviště mě láká.“

A koncertní pódium?

„Zpívám si, jen když Vašek odjede do divadla a neslyší mně. I když na křtu mého kalendáře jsme měli společný duet. Byla jsem hodně nervózní.“

Vašek se nechal slyšet, že by pro vás napsal muzikál. Už začal?

„Neřekl, že ho napíše pro mne, ale že by mě do něj rád obsadil.“

Už to jednou udělal – pro nyní už exmanželku Lucii Bílou a moc úspěch neměl. Viděla jste se s ní?

„Potkaly jsme se, když jsem vyhrála Českou Miss. Od té doby, co jsme s Vaškem, ne. Ještě nebyla příležitost.“

Hodně skládá doma, mluvíte mu do toho?

„Dá mi něco poslechnout, ale moc se mu do toho nemíchám. Je to jeho práce, a když ho napadne skládat v jedenáct večer nebo v jednu ráno, ať to dělá, ale já si jdu raději lehnout.“ (směje se)

Nežárlíte, když je Vašek v divadle nebo mu pod pódiem křičí fanynky?

„Žárliví jsme oba a vysvětlili jsme si to hned na začátku. Vím, že mi bude věrný a všechny zásady vztahu máme probrané.“

Vadí mu, když předvádíte třeba spodní prádlo nebo plavky?

„Myslím, že ne. Navíc pokud předvádím prádlo, chodím jedině s šátkem kolem pasu. Výjimkou bylo finále České Miss. Moc se nechci ukazovat.“

To je trochu divné, ne?

„Jako každá ženská mám mindrák z postavy, ale víc se stydím.“

Vyhrála jste soutěž krásy a máte mindrák z postavy… Vy jste si nechala přišít uši, prodloužit vlasy, co bude dál?

„Přiznám se, že jsem chtěla nová větší prsa. Ty mi zakázal předchozí partner i Vašek. I rodina z toho nebyla nadšená. Navíc už je má skoro každá a vzácností spíš bude modelka bez silikonového vylepšení.“

Vypadáte vedle sebe dost pohledně, zvedlo vám to třeba i pracovní nabídky?

„Hodně nás chtějí fotit a dokonce jsem slyšela hlášky, že vypadáme jako čeští Beckhamovi. Je pravda, že když jsem stála před zrcadlem, Vašek přišel, objal mě a s vážností řekl, že bychom měli hezké děti.“

Když je tak hezký, šel by s vámi na molo předvádět módu?

„Myslím, že jo, když jsem ho přemluvila k tomu, aby šel fotit fashion story, tedy sérii snímků s módou. Nechci to ale dělat často. Je to rocker a ne modelína.“

Na společné focení smyslných aktů byste kývli?

„Za půl milionu asi ano, ale komu by se chtělo dávat takové peníze za decentní fotky? Jen tak pro srandu, abychom si pak mohli vystavit fotky, bychom to určitě neudělali.“

Poznáte na chlapovi, když mu jde jen o jedno?

„V okruhu, kde se pohybuju, se ten »kočkodan« pozná na první pohled. Na ně čuch mám.“

Jak se s ním vypořádáte?

„Nikdy jsem je neřešila. Prvního partnera jsem měla tři a půl roku, teď jsem s Vaškem. Když vás někdo pozve na skleničku a je milý, jdu. Neznamená to ale, že bych s ním někam šla o samotě na rande. Vždy je to v rámci akce, a pokud začne být dotěrný a chtít něco víc, slušně se omluvím a odcházím.“

Jak by se měl podle vás správně muž chovat k ženě?

„Především to musí být gentleman a vážit si jí. Není to jen kus hadru a neslouží jako ozdoba, doprovod či sexuální útěcha. Chlap se musí ženě dvořit a být ten princ na bílém koni. Žena si musí připadat ve vztahu důležitá a potřebná.“

Jak to přesně myslíte?

„Už jsem to jednou nakousla. Třeba Vašek se o mě pořád stará, vaří mi, vozí mě. Vážím si toho, ale je mi to někdy nepříjemné. Potřebuju mít i ten pocit, že se já můžu starat o něj. Že v některých věcech by byl beze mě naprosto bezradný.“