Iveta Skromná, Přelouč

Jak se změnil váš život manželstvím? Proč se ženou vašeho života stala zrovna Ivana, co vás na ní nejvíce fascinuje?

„Jsou věci, o kterých se nemluví, které jsou jen mezi námi dvěma. A pak jsou taková ta klišé, jako že si máme stále co říct, že se tolerujeme apod. Jednoduše řečeno, se máme prostě a úplně normálně rádi, společně trávený čas je pro nás pro oba inspirativní. Když si mne Ivana brala po šesti letech společného života, věděla, do čeho jde, koho si bere, že budu pořád na cestách. Když se narodila Charlottka a Nelinka už byla vlastně na cestě, shodli jsme se na tom, že by nebylo vhodné, abych byl pořád starý mládenec.“

Radovan Skoupý, Praha 6

Myslíte si o sobě, že jste žárlivý? Co si myslíte o nevěře?

„I kdybych byl, tak to nedám najevo. Ale mohu-li mluvit za sebe a vlastně asi za všechny muže, tak si myslím, že žárlivost je motorem. Muž, který žárlí, tím dokazuje, že mu na dané ženě opravdu záleží a žárlivost ho stimuluje. A žena, která byla svému muži nevěrná s jiným a ten ji moc nenadchnul, o to raději se pak ke svému muži vrací.“

Hana Šimonovičová, Petrovice

Přemýšlíte ještě o synovi?

„Ne.“

Vladimíra  Hejnová, Libouchec

Čtete vašim holčičkám pohádky před spaním? Kterou mají nejraději?

„Holky střídají stejně jako své oblíbené písně, hity, taky své nejoblíbenější pohádky. Ale jsou pohádky, které pro ně mají nějaké zvláštní kouzlo, protože si žádají stále dokola, abych jim je četl. Snažím se jim je číst zajímavě. Dramaticky. Jako to dělají a skvěle umí velcí čeští herci. Nadšeně pak naslouchají, a když už mne to nebaví nebo bych se rád věnoval svým věcem, tak začnu číst velmi monotónně a to je okamžitě a spolehlivě uspí.“

Marie Letfusová, Olomouc

Vážený pane Karle, dočkáme se nazpívání duetu s vaší dcerkou Charlottkou?

„Hezky jste mne, Marie, oslovila. To se mi líbí víc, než kdy mi lidé říkají Mistře. Talent ke zpívání se v Charlottčině věku ještě nedá jednoznačně poznat a já tyhle akce, duety apod. ve stylu Zpívá celá rodina nemám moc rád. Kdybych něco takového udělal a přibral do toho ještě manželku a malou Nelinku, připadalo by mi to vůči publiku nefér. Jako jasná podpásovka. Že už je nemohu zaujmout jinak, že je chci dojmout za každou cenu.“

Michaela Vozdecká, Těšany

Nosí Karel Gott někdy tepláky? Nedokážu si to ani představit…

„Já také ne. Chci být i doma hezky oblečen, aby na mne jednou vzpomínali i doma jako na dobře oblečeného gentlemena.“

Helena Šišková, Mariánské Lázně

Čeho jste se jako malý kluk bál a čím vás rodiče strašili? Je něco, čeho se bojíte teď?

„Rodiče mne strašili Mikulášem a čertem, později tím, co bude následovat, až přinesu ze školy vysvědčení. Dnes je svět natolik komplikovaný, že ani nechtějte vědět, čeho se obávám teď. Je toho moc.“

Ivana Trojková, Brno

Nelitoval jste někdy, že jste slavný? Poznal jste už i odvrácenou stranu slávy?

„Ne, nikdy. Nechápu některé umělce, tzv. antihvězdy, kterých jsem taky pár zažil a které si budují image rebela, tvrdého hocha, který nechce být slavný. Nedává mi to smysl. Když o něco usiluji, baví a těší mne to, proto to taky dělám, tak chci být úspěšný, obdivovaný, slavný. S tím souvisí i to, že vycházím vstříc svým příznivcům. Odpovím na jejich dopisy, pošlu jim fotografii nebo CD s podpisem, vyfotím se s nimi, pořádám po koncertě autogramiády. To je nedílná součást mé profese, kterou jsem si dobrovolně vybral a mám ji rád celým svým srdcem.“

Petra Pavlásková, Praha

Vadilo by vám bývalo hodně, kdyby vás býval letos v Českém slavíku někdo porazil, třeba Michal David?

„Nevadilo. A už vůbec ne hodně. Právě u Michala Davida a u několika dalších zpěváků, jako např. Vojta Dyk, Petr Kolář, Martin Chodúr, Jan Bendig, Petr Bende nebo Vlasta Horváth, by mi to naopak lichotilo. Byl bych v dobré společnosti vynikajících zpěváků a rád, že jsem právě mezi nimi.“

Slavomír Luhový, Nitra

Plánujete, že jednou odejdete do důchodu, že necháte zpívání? …což by samozřejmě bylo škoda…

„Slavomíre, to je hezké, že říkáte, že by to byla škoda. Ale kdybych na něco takového začal jen myslet a dokonce to plánoval, tak to by byl pro mne signál, že už jsem opravdu strašně starý a zralý na odpočinek. Ne-li zralý na věčný odpočinek.“

Albín Kromka, Tábor

Mistře, chtěl bych se vás zeptat, jestli připravujete nějakou koncertní šňůru na příští rok?

„Ne. Už léta se držím zásady, že má smysl na turné vyjíždět jednou za dva roky. Teď mi 4. prosince, tedy včera, skončilo v Havířově letošní dvanáctikoncertní turné s Evou Urbanovou. A příští rok a půl se chci věnovat přípravě nového repertoáru, který bych pak představil na novém turné. Příští rok ale budu mít 46 vystoupení v pěti západoevropských zemích a k tomu mi v Německu vyjde nové album. Doma se mohou mí příznivci těšit na 2 CD milostných písní Za lásku pálím svíci, na DVD Noční král s mými hity z prvního desetiletí tohoto století a na album Sentiment, na které jsem nahrál s orchestrem Českého rozhlasu pod taktovkou Václava Kozla slavné tuzemské a světové standardy.“

Anna Rösslerová, Horní Libochová

Jaký pocit jste měl z turné s Evou Urbanovou?

„Tak skvělý, že se to nedá popsat. Eva Urbanová je úžasně tolerantní kolegyně políbená snad samotným Bohem. Vyprodané sportovní haly v Čechách, na Moravě a na Slovensku a dvakrát za sebou vyprodaná pražská Lucerna mi jasně dokázaly, že jsem v jejím případě zvolil správně, že jsme si správně vybrali repertoár. Jak náš společný koncert vypadal, snad nejlépe uvidíte, když se podíváte na ČT1 26. prosince večer na záznam jednoho z nich. Hned bych si celé turné zopakoval a věřím, že Eva taky.“

Marie Staňková, Sušice

Kolik kilometrů si myslíte, že jste dosud najezdil po koncertech?

„Tak to nevím ani náhodou. Nikdy jsem to nepočítal. Vždy mne zajímá v daném dni jen to, jak daleko, kolik kilometrů je vzdálené místo, kde mám večer zpívat.“

Hana Mondeková, Vyškov

Prožil jste během vašeho života nějaký velký adrenalinový zážitek?

„Na prvním místě je rozhodně tsunami, které jsem zažil na vlastní kůži v roce 2004. Adrenalinovým zážitkem je pro mě pak každý koncert, i když v posledních letech je toho adrenalinu už nějak méně.“

Martina Pokorná, Mariánské Lázně

Máte opravdu zlato v hrdle, skvělý hlas, nebojíte se někdy, že o něj přijdete? Neuvažoval jste třeba o tom, že si hlas pojistíte?

„Nikdo vám u nás hlas nepojistí. Za ta léta, co zpívám, vím, že když připustím během nějakého interview kdekoliv na světě nějaké obavy o hlas, jsou toho hned plné noviny. Hned se píše, že Karel Gott má problémy s hlasem. Já nemám žádné obavy. Prostě jdu na jeviště natěšený na publikum a na to, co budu zpívat. S pocitem, že to bude výborné. To ze mne musí publikum cítit hned od prvních tónů. Ať je mi jakkoliv. Jak už jsem několikrát řekl, omluví mne pouze úmrtní list.“ (smích).

Věra Honcová, Vrchlabí

Není vám líto, že Gottland chátrá?

„Nemůže mi být líto něčeho, co už neexistuje.“

Irena Daňková, Praha

Čím jste chtěl být, když jste byl malý a jak se vaše touhy proměňovaly?

„Jako malý jsem dokázal hodiny strávit na nádraží, kde jsem nadšeně sledoval odjezdy a příjezdy vlaků.

Doslova mne fascinovaly parní lokomotivy. Snil jsem o tom, že jednou budu mašinfírou, tedy strojvůdcem. Později mne zaujalo povolání výpravčího, protože ten byl v mých očích tím, kdo to obrovské soukolí a pochopitelně i lokomotivu pouhým zapískáním na píšťalku a zvednutím plácačky uvádí do pohybu. Později jsem chtěl být malířem, jeden čas dokonce gynekologem… Jak vidíte, mé touhy a představy se opravdu proměňovaly…“

Božena Kasíková, Praha

Kdyby vám Česká televize nabídla účinkování v pořadu StarDance, uvažoval byste o této nabídce?

„Ne. Protože mé kmitání pánví nebo koleny by na tuhle soutěž vážně nestačilo!“

Hana Sutáková, Kopřivnice

Budete na Štědrý večer u stromečku s dětmi a zpívat koledy?

„Budu, a když bude dobrá nálada, tak si možná zazpíváme i koledy.“

Ivona Čapková, Štěkeň

Co jste si jako malý kluk nejvíce přál od Ježíška? A co si přejete teď?

„Kolo Favorit, které když jsem dostal, tak jsem slíbil tátovi, že se ze mne stane závodník. Jako např. cyklisté Veselý nebo Růžička, kteří pořád vyhrávali. Když jsem pak začal zpívat, zjistil jsem, že to nejde naprosto dohromady. Sedět na kole úplně shrbený, potit se a dýchat studený vzduch a ještě se k tomu věnovat naplno zpívání. Tenhle slib jsem tedy nedodržel. Pak jsem si přál malířské potřeby. Jak víte, maluji dodnes a např. v Praze v Sýkora Home probíhá až do 13. prosince výstava reprodukcí mých obrazů. Dneska si přeji už jen následující: Milý Ježíšku, nedopusť, aby na mne vystřelili raketu středního doletu.“

Bedřich a Jana Hlaváčkovi, Radotín

Co vás jako první zaujme na ženě?

„To je to krásné v životě, že každý z nás je jiný. Jak už jsem o tom mluvil. Takže na každé ženě mne zaujme něco jiného. Nejsem vyhraněný dolňák ani horňák.“

Irena Königsmarková, Cheb

Pane Gotte, posloucháte někdy ráno u Pokondrů na rádiu Frekvence l  »Voláme Karlu Gottovi«? Vy sám byste odpovídal  jinak nebo se s odpověďmi většinou ztotožňujete?

„Jsem, Ireno, rád, že jste pochopila, že mne imituje Těžký Pokondr. Tedy Miloš Pokorný a Roman Ondráček. Je totiž spousta lidí, která si myslí, že v ranním vysílání Frekvence 1 mluvím skutečně já. Někdy mi to moc nelichotí, protože jak znám Těžkého Pokondra, tak jsou to kluci víc než divocí. Asi bych ve většině případů odpovídal jinak, ale kdo zná humor a nadsázku Těžkého Pokondra, bere ho takového, jakým je. A to je v pořádku.“

Marie Valouchová, Zábřeh

Mistře, které město na světě se vám líbí nejvíc?

„Praha, jednoznačně. V tom mám naprosto jasno.“

Lenka Božoňová, Přerov

Máte nějaký sen, který jste si doposud ve svém profesním nebo osobním životě nesplnil? Nebo nějaký vytyčený cíl?

„Když si někdo vytkne cíl a toho dosáhne nebo se mu splní jeho sen, musí se pak zabývat tím, co a jak dál. Tzn., že pro mne jsou mé sny, mé touhy nekonečné. Mám jich spoustu a jen se mi podaří něčeho dosáhnout, už sním a toužím po něčem jiném. Pořád mne někam něco žene, vše musí být v pohybu. To je smysl života. Představte si, že byste už o ničem nesnila, po ničem netoužila, neměla žádný cíl. Pro mne by takový stav byl absolutním koncem.“

Čtenáři dostanou DVD Karla Gotta

Čtenáři, jejichž dotazy Karel Gott zodpověděl a byly dnes zveřejněny, dostanou nové DVD Karla Gotta s vlastnoručním věnováním.