Zato úplně vynechává "přepálené hnusy", jak říká. Cítí se zdráv, jen ho zlobí oči. Čeká ho celkem pět operací…

Nepijete, nekouříte, cvičíte. Žijete tak zdravě, abyste se dožil stovky? (směje se) Nemám to jako programový cíl. Ale je pravda, že hodně spím, vydávám hodně energie, nekouřím a nepiju alkohol. Ani kafe, to jsem se za 37 let života nenaučil a učit se to už nebudu. To máte jako s kokainem, když ho nezkusíte, tak vám nechutná.

Říkáte to tak procítěně, kokain je dobrý?
Už několikrát jsem od našich protidrogových odborníků slyšel, že kokain je skutečně pošušňáníčko! Takže určité věci by člověk vůbec neměl zkoušet…

Když sedíte s přáteli, nemáte chuť dát si skleničku?
Nejsem totální abstinent a když mi občas někdo vnutí víno, tak trochu usrknu. Já jsem ale z generace, která v mládí nepoznala dobré víno, pili jsme různá "čůča a sklepmistry", tak jsem k vínu nezískal žádný vřelý vztah. A nechutná mi, stejně jako kouření, což je moje štěstí.

Proč štěstí, nepřicházíte o chuťový požitek a opojení?
Štěstí v tom smyslu, že jsem náchylný získat závislost. Když bych se dal na pití, tak bych určitě pil hodně. Takovou závislost mám třeba na čokoládě. Na té fakt ulítávám. A také miluju víno, tedy hrozny, ne to tekuté. S dobrými francouzskými sýry nemají muškátové zelené hrozny chybu.

A to opojení?
Z prehistorie si ještě pamatuji, jaké to bylo. Samozřejmě je to opojení báječné, ale za všechno se platí. A mně se za to nechce platit tvrdými játry a kocovinou.

Vegetarián asi nejste...
Kdepak, jím všechno, tedy i maso. A protože jsem měl možnost navštívit nějaké biofarmy, a viděl, jak se tomu věnují, tak se snažím konzumovat výhradně tímto způsobem "vyrobené" maso. Vyhýbám se jen smaženým přepáleným hnusům. Ale nějaká makrobiotická strava, to by pro mě nebylo.

Tomáš Krejčíř

Autor: Jiří Hadač

A co třeba knedlo vepřo?
Klidně. Všichni se bojí tuků ve stravě, přitom bez nich se v organismu vůbec nevstřebávají některé vitaminy…

Zmínil jste makrobiotiku s takovým despektem…
Když konzumují jen zeleninu a ovoce, všechno to v nich kvasí a vede to k cirhóze jater, prostě každá jednostranná strava je v něčem špatná. Proto jím všechno. Tedy až na koprovku, tu nemám rád.

Jak to děláte, že jste tak štíhlý?
No, s prominutím nežeru, ale jen jím… A hlavně mám dostatek pohybu, pravidelně cvičím. To jsou bicepsy, co! (s úsměvem pózuje se zaťatým svalem)

Chcete, aby z vás byl svalovec, něco jako Schwarzenegger za mlada? (směje se) Tak to určitě ne, jen mám trochu paranoiu, že budu oplácanej a budu vypadat blbě. Takže chci jen trochu vyrýsovat svaly a získat trochu síly, abych mohl manželce nosit nákupní tašky. Abych se mohl třeba doma svlíknout v ložnici a manželka přitom neřekla: Zhasni radši… Moje žena má opravdu dokonalé tělo, takový genetický dar, fakt pěkná ženská, leckterá osmnáctka by jí mohla závidět, takže jí nechci dělat ostudu.

Jak vás tak tipuju, nemoci kolem vás chodí oklikou!
Musím zaklepat, máte pravdu, jsem totálně zdravý, potíže mám jedině s očima. Trpím genetickou vadou, deformuje se mi rohovka. Už jsem byl na dvou zákrocích a ještě mě čekají tři. Do obou očí mi voperují speciální švýcarské čočky a měl bych pak vidět normálně bez brýlí.

Předpokládám, že čočky budou pěkně drahé, jaká je jejich životnost?
To tedy je drahá záležitost, ale vydrží celou věčnost. Lékaři říkají, že až sto let. Tak to budu muset asi ještě jednou na výměnu… (směje se)

Jaké máte zkušenosti se zdravotnictvím?
Mám kamarády doktory, a doktory mám také v rodině, takže si na ně stěžovat nemůžu...

Chodíte na prevenci?
Ne, vůbec, s výjimkou zubaře. Ale vlastně chodím na prohlídky pořád, mám třeba hypotéku, šup a hned dvě prohlídky. Pak jdu na operaci s očima, takže další prohlídky, když letím helikoptérou nebo absolvuji nějakou náročnější akci, tak po mně chtějí také prohlídky, pořád mě někde prohlížejí…

Máte nějaké krédo, co se týče zdraví?
Jistě: Určitě je lepší být zdravý a bohatý než nemocný a chudý. A čím je mi víc, tím víc ztrácím o životě iluze. Svět prostě není spravedlivý. Krušné poznání.

Snažíte se nespravedlnosti světa léčit?
Snažím se léčit boly ve svém okolí, když mohu někomu osobně pomoct. Konkrétní charitu, ne že bych šel a hodil do kasičky stovku, abych měl klidné svědomí.

Když vás na ulici požádá bezdomovec o deset korun, tak…
… mu nikdy peníze nedám, z principu. Ale zeptám se ho, na co ty peníze chce. A když řekne, že má hlad, tak s ním jdu ke stánku a koupím mu bagetu nebo klobásu. Sice mě to stojí víc než těch deset korun, ale udělám to, protože jinak by si za vyžebrané peníze koupil cigára nebo alkohol.

Moderujete Snídani s Novou, Babyboom na Frekvenci 1, hrajete v divadle, točíte reklamy, moderujete lukrativní firemní akce, vy musíte být docela v balíku, co?!
Vydělávám dost, ale mám taky ohromný náklady. Platím hypotéku. A děti, to je taková vývěva. Do ní strkám všechno, prachy, čas… a rád. Někde jsem četl, že jedno dítě přijde člověka až do chvíle, kdy vystuduje a začne dělat, na 2,5 milionu korun. Takže já musím vydělat 7,5 milionu a k tomu ještě třeba na lístky do kina pro mě, pro manželku…

Co dělá manželka?
Je vystudovaná inženýrka ekonomie a chtěla by se teď vrátit do práce, tak se porozhlíží…

Z těch všech činností, které děláte, co nejvíc sype?
Reklamy, ty mě živí. A rozhodně nad nimi neohrnuji nos, nemám problém udělat reklamu na prací prášek nebo vložky. Já to neberu tak, že bych se někde plazil a vyžíral zbytky, já jsem naopak rád, když si mě pro reklamu vyberou, je to ocenění mé práce. Žádný obchodník si mě nevezme do reklamy jen kvůli mému ksichtu, ale proto, že mu vydělám nějaké peníze, tak to vnímám.